1 / 19
Statistika umí být klamavá. Helmy mají chránit naše hlavy, přesto po jejich zavedení vzrostl počet zranění. Nejčastější příčinou úmrtí těhotných žen jsou násilné trestné činy. Připravte se na výběr nejzajímavějších statistických paradoxů, které vám zamotají hlavu.
Autor: Profimedia.cz
Ten fenomén byl poprvé pozorován a studován v USA, ale stejný varovný trend je poplatný všem armádám světa. O co jde? Po zavedení helem z kevlarových vláken do běžné výzbroje vojáků se radikálně navýšil počet zranění hlavy.
Autor: Profimedia.cz
Je to paradox. Neměly by helmy hlavy vojáků chránit? Jenže helmy právě to dělají. Chrání a jsou v tom opravdu dobré. Tak dobré, že z někdejších smrtelných úrazů hlavy dělají obyčejná zranění. Kterých pak je, čistě statisticky, mnohem víc.
Autor: Profimedia.cz
Podobný paradox dobře známe i z civilní dopravy. Když se začal masově zavádět protiblokovací brzdový systém v automobilech a airbagy, očekávalo se, že úmrtnost na silnicích dramaticky klesne. Stalo se. Ale současně stoupl počet drobných nehod. Jak je to možné?
Autor: Profimedia.cz
Řidiči se za volantem začali cítit bezpečněji a jezdit rychleji, riskantněji. Studie z 90. let ukazují, že tzv. „risk compensation“ efekt dokáže vymazat 20 až 30 procent očekávaných přínosů bezpečnostních inovací. Takže podpora bezpečnosti zachraňuje životy, ale generuje víc škrábanců na kapotě.
Autor: Profimedia.cz
Z podobného košíku matoucích, ale docela pravdivých informací vychází i zpráva, že v západních zemích je tou nejčastější a často hlavní příčinou úmrtí těhotné ženy násilný akt. Vražda, například. Zní to brutálně.
Autor: Profimedia.cz
Ve skutečnosti je to velká pocta naší vyspělé medicíně a vysoké úrovni zdravotní péče. Ta postupně dokázala potlačit dosavadní zdravotní selhání a klinicky běžné nezaviněné příčiny skonu těhotných žen do té míry, že statisticky už vyčnívají jen ta násilná úmrtí.
Autor: Profimedia.cz
Velmi podobnému klamu čelí i onkologie. Zdá se například, že dramaticky roste výskyt melanomů rakoviny kůže. Za posledních třicet let v některých evropských zemích poskočily až o 200 procent. Je sluneční záření nebezpečnější než dřív?
Autor: Profimedia.cz
Ne. Znamená to hlavně, že dnes máme mnohem lepší screeningové metody. Že mnohem dřív zachytíme i malé a dřív nediagnostikované nádory. Takže ve statistikách vypadáme sice nemocnější, ale ve skutečnosti máme vyšší šanci na přežití.
Autor: Profimedia.cz
Žít v Bostonu? To v 80. letech nevypadalo jako rozumný nápad. Statistiky jasně dokládaly, že tu mezi lidmi řádí epidemie srdečních onemocnění. A bylo zvláštní, že se pacienti rekrutovali především z řad movitějších občanů.
Autor: Profimedia.cz
Až rozdělení dat o pacientech podle věku a přístupu k nemocnicím odhalilo celý obraz: bohatší čtvrti tu měly vyšší podíl starších obyvatel. Když se věkové složení zohlednilo, ukázalo se, že ve skutečnosti měli nižší riziko srdečních onemocnění než chudší.
Autor: Profimedia.cz
Následující informace vám náladu nezlepší, ale teoreticky by vám mohla dodat motivaci, abyste v pondělí ráno vstali do práce. Protože, čistě statisticky, jste obklopení lidmi, kteří už nikam vstávat nemohou. Zesnulými, mrtvými.
Autor: Profimedia.cz
Život na planetě Zemi si zatím ozkoušelo přibližně 117 miliard lidí a vy se počítáte k těm šesti až sedmi procentům, kteří jsou momentálně naživu. Na jednoho živého tak dnes připadá zhruba 13,6 mrtvého. Do práce prostě musíte, protože na tomto hřbitově někdo pracovat musí.
Autor: Profimedia.cz
Pokud jste fandové seriálu Červený trpaslík, nebude vám následující informace znít až tak podivně: jednou z opravdu častých příčin dopravních nehod ve Švédsku byla v 70. a 80. letech takzvaná „älgolycka“ či „krock med älg“.
Autor: Profimedia.cz
Doslova to znamená „losí nehoda“ či „kolize s losem“. Nedá se říct, že by srážky vozů s losy ve statistice švédského dopravního inspektorátu vyloženě dominovaly, ale fakt, že se za sedmdesátá léta odehrálo 5 951 takových incidentů, ignorovat nelze.
Autor: Profimedia.cz
Nehonit se jen za prací, užívat si koníčky, rozvíjet svůj potenciál a budovat hlubší vztahy s rodinou. Je to univerzální recept na štěstí? Ne zcela. Mít víc volného času se štěstí nutně nerovná. Průzkumy OECD z roku 2017 ukázaly, že mezi těmi, co údajně umí relaxovat, je zaznamenáváno víc depresí.
Autor: Profimedia.cz
Zní to nesmyslně. Ale jde jen o to, že lidé, kteří mají víc než 50 hodin volného času týdně, často trpí nudou, osamělostí, pocitem nenaplněnosti, neproduktivnosti a ztrátou smyslu života, potažmo stresovými situacemi v domácnosti. Chce to prostě najít tu správnou míru.
Autor: Profimedia.cz
Až nebudete moct usnout a budete pozorovat budík, můžete přemýšlet například o tom, že kdybyste zkomprimovali dosavadní existenci Země do jednoho čtyřiadvacetihodinového dne, život se poprvé objevil ve čtyři hodiny ráno a kyslík v atmosféře se začal akumulovat až kolem osmé.
Autor: Profimedia.cz
Kolem oběda vznikly první mnohobuněčné organismy, rostliny přišly na svět až před jedenáctou večerní. Dinosauři dominovali světu deset minut po půl dvanácté. A vy jste zástupcem druhu, který se objevil teprve čtyři vteřiny před půlnocí. Hezké sny.
Autor: Profimedia.cz
