Objasnil to výzkum, který zkoumal ženy a muže od pětadvaceti do pětasedmdesáti let. Zajímal se o molekuly, například proteiny, metabolity, ribonukleovou kyselinu, a mikroby, bakterie, viry, houby žijících ve střevech a v kůži. Oněch odlišných molekul a mikroorganismů sledoval desetitisíce, přesněji více než 135 tisíc. Jejich více než sto lidských nositelů monitoroval i celé roky.
Výsledky oné zevrubné inventury, kterou prováděl tým Standfordovy univerzity, vyvrátily náhled, který dosud vládl vědě. Výzkum zjistil, že stárnutí není lineární proces. Na 81 procent molekul a mikrobů se totiž nevyvíjí, nemění nijak postupně. Prudce „zestárnou“ především během dvou ohraničitelných, konkrétních období našeho života.
„Nevyvíjíme se postupně, jak jde čas. Existují momenty drastických změn,“ shrnuje v listu La Vanguardia Michael Snyder, který studii, vyšla v magazínu Nature Ageing, vedl. Zjištění přitom mohou mít významné implikace a přenosy do konkrétního životního stylu. Naznačují například, kdy bychom měli již opravdu vážně řešit otázku konzumace alkoholu nebo začít budovat svalovou hmotu, pokud jsme to zanedbali v ranějším věku.