Respektujte zákaz vyjíždění. Pomocník místních úřadů v Novém Dillí upozorňuje v...

Respektujte zákaz vyjíždění. Pomocník místních úřadů v Novém Dillí upozorňuje v listopadu 2019 na systém, který selektuje motoristickou dopravu v metropoli podle poznávacích značek. | foto: Profimedia.cz

Sudá, lichá: systém zákazů vyjíždění vozů podle SPZ ovzduší nezlepšuje

  • 102
Cílem je omezit neúnosnou dopravu ve městech a zlepšit ovzduší. Prostředek spočívá v zakazování vjezdu vozům podle čísel poznávacích značek. Jakkoli fikaný koncept to je, v praxi selhává. Co víc, mnohdy vede kvůli kreativní rezistenci bezohledných motoristů k ještě tragičtějším následkům.

Ne, silnice v indických metropolích skutečně nemůžeme dát za příklad plynulosti přepravy. Nekonečné proudy pomalu kupředu se sunoucích kolon, oblaka kouře z výfuků. Poslední významný pokus učinit přeplněným silnicím přítrž se odehrál v roce 2016. A skončil výrazným debaklem.

Právo vyrazit na silnice do centra bylo každý den omezeno na základě posledního čísla vaší SPZ. Je-li sudé, jsou vaše pondělky, v úterý musí zůstat v garáži, ve středu můžete ven. A tak dál, lichá koncová čísla to měla naopak.

Začala s tím radnice v Novém Dillí, ve městě, v jehož metropolitní oblasti žije kolem 26 milionů lidí. A poměrně záhy se k tomu pár dalších indických velkoměst přidalo. Všude mají tytéž problémy, znečištěné ovzduší výfukovými plyny i přecpané silnice.

Zprvu se zdálo, že neotřelý přístup situaci opravdu řeší. Nechat se nachytat na silnici se špatnou SPZ v nesprávný den znamenalo pořádně mastnou pokutu, a tak raději lidé využívali možností spolujízdy a MHD. Vypadalo to slibně, jak v Dillí potvrzoval i průběžný monitoring dopravní situace zajišťovaný experty tamní Školy plánování a architektury (SPA). Pokles přehuštění dopravy sice nebyl padesátiprocentní, jak by se z matematického hlediska dalo čekat, ale znát určitě byl.

Méně vozů, lepší vzduch. Jak prosté

Na notoricky přecpaných tepnách v Dillí, například na Punjabi Bagh, Anand Vihar nebo Lodhi Road, se snížil počet osobních automobilů až o 41 procent. A po prvních pár dnech to bylo znát i na bilanci kvality ovzduší. Úspěch, široce diskutovaný v médiích, inspiroval k zavedení podobného systému další města.

Pozitivní bylo, že se za změnu stavěli sami obyvatelé – v průzkumu veřejného mínění se vyslovilo bezvýhradně proti jen 14 procent dotázaných, zato 69 procent bylo rozhodně pro.

Jenže pak se něco ošklivě pokazilo. Po prvních patnácti dnech začalo aut v Novém Dillí na silnicích znovu přibývat. Na tento trend zprvu nikdo nereagoval, vysvětloval se začleněním výjimek do provozu. Na taxíky a zásobovací vozy se totiž omezení nevztahovalo, a tak se trochu počítalo s tím, že se pár lidí pokusí systém obejít. Třeba tím, že si pro svůj vůz pořídí licenci zásobovače a zajistí si tak celotýdenní přístup do centra bez komplikací.

Jenže auta na silnicích přibývala až příliš rychlým tempem, byť jejich SPZ přesně odpovídala požadavkům. Kde udělali Indové chybu?

Raději dvě auta než ranní spolujízda

Je to prosté. Řidiči si rychle spočítali, že než se každé ráno handrkovat se sousedem, aby je vzal do práce, protože má zrovna správné číslo na SPZ, je lepší koupit si druhé auto. Nějakou rozvrzanou ojetinu, která je do města dostane. Důležité je, aby mělo takovou SPZ, která vykryje omezení mezi sudým a lichým.

A tak se po původním očekávaném a vychváleném poklesu přehuštění dopravy počet vozů rapidně zvýšil. Emise z dopravy, které nejprve poklesly o 11 procent, byly nakonec o 23 procent vyšší než před nápadem s SPZ. Jak to? Staré ojetiny totiž znečišťovaly ovzduší výrazně víc než původní městy neregulovaná flotila osobních automobilů.

„Rozdíl mezi sudými a lichými přestal být v dopravě patrný a původní zlepšení jako omezení kolon, přehuštění měst a zlepšení kvality ovzduší už neplatí,“ musel smutně konstatovat docent Sewa Ram, který situaci na silnicích monitoroval. Nové Dillí pak od celého schématu ustoupilo.

Horší, než kdyby se neudělalo nic

Jeho dědictví si však Nové Dillí stejně jako většina dalších indických metropolí nese doteď. Po zavržení nápadu se sudými a lichými SPZ totiž Indové mají v garáži dvě auta pořád. A tak jezdí častěji a více, jednotlivě, do blízka i do dálek. V ranní špičce mezi 8:30 až 9:30 je teď aut na silnicích v Dillí o 42 procent víc než před espézetkovým pokusem a emise z přepravy narostly o 48 procent. V celé Indii se přepočet automobilů na tisíc obyvatel zvýšil z 317 na 519. Myšlenka, která měla pomoci plicím i silnicím, vyústila v to, že situace je teď ještě horší.

Navíc se zdá, že se Indové pro případ dalších podobných experimentů „předzásobili“. Za období 2016 až 2019 se v indických městech zdvojnásobilo množství jednostopých vozidel, která se lépe potýkají se zácpami, navíc se na ně omezení pro automobily nevztahují, a o osm procent ročně narůstá i počet vydaných taxikářských licencí. Ne že by tu přibývalo taxíků, ale řidiči chtějí mít jistotu, že se do centra dostanou bez komplikací. A to se jim s autorikšou podaří.

Příklady táhnou. I ty špatné

Po bitvě je každý generál, ale že s celým systémem sudých a lichých SPZ nebude něco v pořádku, bylo hloubavějším jasné už dřív. Indičtí inženýři, stojící za tímto nápadem, se totiž neskrývali se zdrojem své inspirace. A tím bylo Mexico City.

Tady, pod vlivem extrémního znečištění ovzduší, už v roce 1989 přišli s myšlenkou na zřízení institutu dne Hoy No Circula, velmi volně přeloženo „Dnes to nejezdí“. Bylo to dost podobné, například končí-li vaše SPZ na číslovky 5 a 6, v pondělí na silnici do centra nemůžete. Naopak v úterý zůstanou doma auta s poznávací značkou končící na 7 a 8.

I onen program byl zprvu prokazatelně úspěšný a přispěl k výraznému snížení oxidu uhelnatého – o jedenáct procent a dalších znečišťujících látek. Pak se však schéma vyčerpalo a přežilo. Mexickým řidičům přišlo příhodnější než auta měnit ráno celé SPZ, a tak nakonec bylo klima nad mexickou metropolí o 13 procent špinavější.

O něco lépe si vedou v Bogotě. Jejich Pico y Placa sází na moment překvapení. Respektive na to, že konkrétní čísla, která na silnice po dva dny za sebou nemohou vyjet, oznamují až na poslední chvíli. Na druhé straně je tento model zatím prokazatelně neúspěšný v tom hlavním, a to ve snižování znečištění ovzduší.

Zajímavostí je, že se systém omezení, který se svou neúspěšností kompromitoval v Mexiku, Indii i Kolumbii, drží pořád. Dokládá to jak aktuální kalendářní rozpis povolených SPZ pro Mexico City a rok 2020, tak listopadový plán sudá/lichá pro Nové Dillí z loňského listopadu. Dobral se výrazných změn? Nikoliv, jen podrobněji definuje 24 různých kategorií vozů, výjimek z výjimek a zpřísňuje pokuty. To by v tom byl čert, aby to tentokrát nezabralo.