Ve vašich knihách se objevují situace z vícero časových období, jež dělí třeba i dvě stě let. Lišilo se uvažování lidí v různých dobách?
Lišilo. Vyzkoušel jsem si to na knize Sběratel sněhu, kde jsou tři dějové linie. Střídají se dvacátá a padesátá léta minulého století a současnost. Do každé konkrétní doby se snažím dostat tak, že se obklopuji dobovými věcmi a knížkami, čtu si o tom období a hraju si s tehdejším jazykem. Když si tu dobu nastudujete, není tak těžké se do ní přepnout.
Jedna moje prateta, pradědečkova sestra, která žila v Praze, se starala o veřejné záchodky a při tom dělala i prostitutku. Udělalo mi radost, že tu špínu, o níž píšu, máme i takhle blízko v rodině.
