Doplňuje tak, jak podotýká server Tech Explorist, to, co o naší historii víme díky analýze starodávné DNA. Zatímco ta vyzrazuje mnohé o biologické výměně mezi skupinami našich předků, o kulturním kontextu starodávných interakcí vědcům z Institutu Maxe Plancka pro vědu o lidské historii leccos vyzradil překvapivý kurýr informací z minulosti.
Pomocníkem pro pochopení starodávných společenských vztahů se stal „růženec“ ze skořápek z pštrosích vajec. Díky němu vědci odhalili padesát tisíc let starou sociální síť, podle autorů výzkumu nejstarší na světě, poznamenal server Artnet News.
Sociální síť napříč Afrikou
Její nositel, dopravník, médium je podle odborníků vůbec nejstarším okrasným předmětem vyrobeným lidmi. Starodávní lidé si u něj totiž nevystačili s tvarem a velikostí, v nichž jim předmět dala sama příroda. Její materiál pro výrobu šperku kompletně transformovali, připomíná tisková zpráva autorů výzkumu na serveru EurekAlert. Různé africké kultury přitom vyráběli přívěsek v různém stylu.
Pro svou práci, vyšla v magazínu Nature, prostudovala Jennifer Millerová a Yiming Wang celkem 1 516 přívěsků, vyrobeny byly v období před padesáti až třiatřiceti tisíci lety. Vědcům je vydalo jednatřicet nalezišť, rozesetých napříč jižní a východní Afrikou. Vzdálenost mezi krajními nalezišti činila úctyhodné tři tisíce kilometrů.
Tak působivý byl dosah sociální sítě, kterou náramek mezi společenstvími lovců a sběračů vytvářel a propojoval. „Je obdivuhodné, že lidé měli v oné době vlastní druh sociální sítě, která se rozkládala na tak dlouhé vzdálenosti,“ podotkla Millerová pro server CNN. Archeolog Brian Stewart z Michiganské univerzity, který se výzkumu neúčastnil, upřesňuje: „Ony šperky byly v zásadě verzí Facebooku nebo Twitteru doby kamenné.“
Ona sociální síť se šířila z východního kraje afrického kontinentu, tam se našly nejstarší přívěsky. Symbolizovaly identitu jednotlivce, jeho vztah ke komunitě. „Lidé je vyráběli proto, aby komunikovali, aby si předávali symbolickou informaci, zhruba stejně jako to dnes děláme my skrze svatební prsten, o svém sociálním statusu, bohatství nebo místě ve společnosti,“ přibližuje Millerová.
Archeoložka Michelle Langley z australské Griffithovy univerzity dodává, že obdobné šperky nám vypovídají též o tehdejší společnosti: „Čím víc jich je, tím více ve společnosti existuje interakcí.“ Přívěsky ze skořápek pštrosích vajec přitom dokázaly zdolat úctyhodnou pouť africkým kontinentem.
Ačkoli je přitom možné, že se šířily skrze obchod, Millerová se přiklání k náhledu, podle něhož cestovalo spíše know-how, dovednost vyrábět je. „Je možné, že lidé viděli ony přívěsky na jiných nebo viděli, jak se vyrábějí a řekli si: ‚Pěkný!‘ A poté to napodobovali. Spíše než že by se jim nové věci dostalo přímo, ji asi kopírovali,“ domnívá se.
Dějiny přívěsků a jejich archaické sociální sítě však byly krkolomné. I proto jejich bádání trvalo deset let. „Je to jako sledovat cestu podle drobků chleba. Přívěsky jsou nápovědou, jsou roztroušeny v čase a prostoru, čekají jen na to, až si jich někdo všimne,“ líčila Millerová listu The Guardian.
Příběh poznamenaný klimatickou změnou
Jaký je jejich celý příběh, který zatím vědci odhalili? Přívěsky se ve východní Africe objevily před 75 tisícovkami let, patnáct tisíc let však trvalo, než obliba šperků začala propojovat východní a jižní část, tak jako propojuje facebookové „lajkování“ a sdílení jednotlivé sociální bubliny. Poté existovala sociální síť celých sedmnáct let. Před třiatřiceti tisíci lety se však rozpadla, přívěsky se dál nosily pouze ve východní Africe, v jižní vymizely. Proč?
Podle autorů za to může klima a jeho změna. Vědci připomínají, že doba, během níž dotyčná sociální síť existovala, se ve východní a jižní Africe kryla s výjimečně vlhkým obdobím. Před třiatřiceti tisíci lety však prošlo klima proměnou. Meteorologický jev známý jako Intertropická zóna konvergence se posunul k jihu, což způsobilo záplavy v povodí řeky Zambezi. A povodně interakci mezi společenstvími východní a jižní Afriky přerušily.
„Skrze kombinaci paleoenviromentálních faktorů, klimatických modelů a archeologických dat vidíme spojení mezi klimatickou změnou a kulturních chováním,“ shrnuje pro Tech Explorist spoluautor studie Wang.
Millerová dodává, že je navíc možné, že se v jižní Africe populace rozpadla do menších sociálních skupin. A i to mohlo mít na výrobu přívěsků a jejich místo ve společnosti vliv. „Přívěsky tohoto typu jsou velmi náročné na práci. Jsou tedy prospěšné, pouze pokud máte sociální síť dostatečně velkou na to, aby vyžadovala symbolickou komunikaci. Pro život v menších skupinách, jako je jednoduchá nebo rozšířená rodina, může znamenat symbolická komunikace více nákladů, než kolik přináší prospěchu. Zprostředkovává vám totiž informaci, vzkaz, která již máte k dispozici díky jiným informačním prostředkům,“ popsala Millerová.
Tím však pouť přívěsků ze skořápek pštrosích vajec nekončí, v jižní Africe se zase objevují před devatenácti tisíci lety, v hojném počtu a mnoha stylech. „Tyto malé přívěsky mají moc odhalovat velké příběhy o naší minulosti,“ je si jistá Millerová.
