Všichni vědí, že šlechta postavila v téhle zemi bezpočet hradů, zámků, paláců a parků. Oblastí, jež zásadně ovlivnila, je ale asi víc.
Mnohem víc. Českou, moravskou a slezskou krajinu formovala i výstavbou kostelů, kaplí, božích muk nebo alejí, které budovala u svých sídel, protože součástí jejího života byla silná spiritualita. Třeba šlikovská krajina okolo Kopidlna a Jičíněvsi je jedním z mnoha příkladů, kde je působení šlechtické rodiny viditelné dodnes. Nejde však jen o romantické kulisy, nýbrž také o vznik průmyslových podniků, dolů nebo lomů. Průmysl na šlechtických majetcích začíná vznikat už koncem 18. století v dobách manufaktur a šlechta se pak intenzivně zapojí do první vlny industrializace ve 30. letech 19. století a často si průmyslové podniky udrží až do 20. století. Některé podniky vydržely až do první republiky. Například Dubští z Třebomyslic spojení s krásným zámkem v Lysicích provozovali velkou hřebíkárnu v Drnovicích.
Kdyby nebylo skupiny šlechticů okolo Ericha Thurn-Taxise a Leopolda Kolowrata, zanikla by v roce 1907 slavná automobilka Laurin a Klement, později Škoda Mladá Boleslav.
