A hned dodává, že ví, jak moc jejich výrobek leckoho rozhořčí. Veřejnost už ostatně se svými kolegy rozlítil. Schválně. Když se před třemi lety rozhodovali, co by jejich start-up mohl tisknout, hledali prý rovnou něco, co by lidi hodně naštvalo, jak prozradil listu The Guardian.
A čím víc rozhorlit obyvatele Španělska, především ty ze severu, u Pamplony, odkud jejich firma je, než nechat z 3D tiskárny vylézt pořádný, úctyhodný, velký steak? Udělali to a foto hodili na sociální sítě. Nezapadlo. Dostali prý na sedm set tisíc reakcí. „Většinou od lidí, kteří nám říkali, až si to strčíme do zadku. Bylo to šílené a absolutně nás to potěšilo,“ líčí Larumbe.
Proto ve vývoji umělého masa pokračovali. A došli daleko.
Teleportovat steak
Na začátku přitom byla spousta fantazie, snění, posedlosti posunovat technologické hranice. A také dost lásky ke kultům, jako jsou Star Trek nebo Hvězdné války. A rovněž hodně pestrá směsice odborností – v týmu nescházeli matematici se specializací na geometrii, fyzikové ani nutriční experti. Právě to podle Larumbeho zajistilo, že jejich společný mozek uvažoval jinak než v jiných moderních společnostech na výrobu potravin.
Už steak, který vyrobili pro svou provokaci na sociálních sítích, vznikl z mnohem hravější myšlenky, než jaké se skrývají za jinými laboratorními masovými produkty. Kolektiv start-upu Cocuus si dal za úkol, docela v liniích sci-fi žánru, vymyslet, jak teleportovat steak. Vzali skutečný steak, naskenovali ho a analyzovali. Zkoumali umístění buněk, které tvoří maso, tuk, kosti. Vše přeložili do podoby dat – a nakrmili jimi tiskárnu.
Od oné doby na ní vytiskli spoustu jiných potravin. Snad proto, aby Pamplonu pošťouchli ještě jednou, vyrobili s použitím výhradně rostlinných vstupů dršťky, hlavní ingredienci tradičního lokálního dušeného pokrmu callos. Ne pro komerční využití, jen na doložení potenciálu technologie. „Věříme, že technologie nemusí být v rozporu s tradicí,“ cituje firmu server Vegconomist. Dodává, že se za dršťkami skrýval speciálně vyrobený hydrogel.
Produkce ve velkém
Důležitý posun a především finance přišly se začátkem spolupráce mezi start-upem a zavedenou americkou potravinářskou společností Cargill. Mimochodem, španělští laboratorní mágové ji zaujali právě svým steakem. Prvním výsledkem partnerství se stala slanina, čistě veganská, bez sóji, s nízkým obsahem tuku, ale s texturou a chutí docela jako pravá, tradiční, masová.
Podle svých výrobců právě onen produkt posunul Cocuus dopředu na trhu. Proč? Protože tiskárna, která ho produkuje, dokáže vyrábět tisíc tun slaniny ročně. Tomu se podle dalšího z partnerů španělské firmy Foody‘s možnosti žádného z konkurentů nevyrovnají, uvádí server Green Queen.
Larumbe přirozeně souhlasí. Přílišnou pokorou se nenechává brzdit. Naše produkty vyrábíme v průmyslovém rozsahu. Od září, kdy se slanina objevila v regálech obchodů Carefour, se jí prodalo dvě stě tisíc kusů. Cocuus nabízí též veganský pokrm foie gras, k zákazníkům si našlo cestu osmdesát tisíc kusů. Foie gras zvládne jeho továrna ve městě Tuleda vyprodukovat tři tisíce tun za rok. To již není ostýchavá koketérie s produkcí a byznysem.
Larumbe si je též jistý, že jejich imitace masa je dokonalejší než od jiných výrobců. „Je naprostá,“ míní. Produkce firmy Cocuus se tak podle něj vyhýbá dvěma nedokonalostem konkurentů. Jednou je nepřesvědčivá chuť ryze vegetariánských náhražek masa, druhou vysoké náklady a nízké výnosy laboratorně vyráběného skutečného masa.
Kromě čistě vegetariánských produktů nabízí i steak, který obsahuje skutečné maso. Larumbe vysvětluje, že to je maso, které se při bourání krav vyhazuje nebo končí v jídle pro kočky. Jeho firma ho využije. To ostatně trochu usmířilo i místní farmáře. Když zjistili, že „těm idiotům se steaky z 3D tiskáren“ mohou prodávat to, z čeho jinak neměli vlastně skoro žádné peníze, neváhali, popisuje Larumbe.
Jinak však podle listu The Guardian po vstřícných reakcích veřejnosti nijak zvlášť netouží. „Lidstvo dělá pokroky proto, že lidé s věcmi nesouhlasí. Pokud se my dva shodneme, neexistuje pokrok. A my nesouhlasíme se vším,“ shrnuje základní orientaci svého týmu.