Nejprve ještě jednou připomeneme, že Arnold Mathijssen měl v hledáčku překapávanou kávu. Nepokoušel se vylepšit přípravu espresa, kávy z moka konvičky, natož našeho turka. A nehledal nejkvalitnější filtry ani nejcennější kávová zrna. Jeho recept nespočívá ve větší porci kávy.
Právě úspora kávy byla naopak jedním z cílů celého výzkumu. Káva se totiž kvůli klimatické změně pěstuje stále obtížněji a je dražší a dražší. „Její cena bude v nadcházejících letech pravděpodobně růst. Náš výzkum tak hledal odpověď na otázku, zda můžeme při přípravě nápoje zmenšit množství kávy, zatímco zachováme jeho sílu,“ líčí Mathijssen pro server New Scientist.
Se svým týmem se soustředil na to, co se děje s umletou kávou během jejího zalévání vařící vodou. Jak z ní dovede tekutina vytáhnout sílu, vůni. Mathijssenova laboratoř těžila z toho, že v ní mají místo jak milovníci a milovnice kávy, tak experti, expertky na mechaniku tekutin. Její pokusy vyšly z docela jednoduché úvahy: možná záleží na tom, jak se umletá káva zalévá.
Zvyšují riziko úmrtí. Průmyslové potraviny zavrhla dosud největší studie![]() |
Jejich experimenty to potvrdily. Nejprve je tým prováděl opravdu s vařící vodou a mletou kávou, poté s vařící vodou a silikonovými částečkami, které kávu imitovaly. Jejich zalévání nasvěcoval laserem, zaznamenával a analyzoval speciální kamerou.
Odborně řečeno laboratoř studovala „hydrodynamiku překapávané kávy, především to, jak tekutina interaguje s kávovým lůžkem“.
To nemusí znít ani docela srozumitelně, ani úplně lákavě. Závěry a rady práce, která vyšla v magazínu Physics of Fluids, jsou však docela jasné a praktické.