Studie vydaná časopisem Adaptive Human Behavior and Physiology je přitom s ohledem na společenský kontext navýsost aktuální. Fakt, že neúspěch při navazování známostí může mít tak razantní následky, že formuje náhledy na společnost nebo politiku, připomněl fenomén incelů. Přesvědčení oněch mužů, že jsou ženami odmítáni nespravedlivě, je totiž vede k nenávistným, misogynním pozicím, často se kříží s ideologií bílé nadvlády, nemají daleko k násilí. Například ve Spojených státech je po mnohých násilných útocích subkultura incelů nahlížena jako rostoucí problém (psali jsme o tom zde).
Neúspěch u žen bolí a vpisuje se mužského života. Studie Francesky R. Luberti z kanadské univerzity Nipissing se pokusila zjistit, co všechno může ovlivňovat.
Úspěch u námluv ovlivňuje politiku mužů
Pokus, na němž práce stojí, byl přitom prostý. K ruce si jeho autoři vzali více než dvě stě heterosexuálních mužů a žen. Jejich úkolem bylo představit se v krátkém videu, uvést se jako příhodný potenciální partner pro vztah. Vědci jim řekli, že jejich prezentace se dostanou do rukou účastníkům experimentu opačného genderu, zpět se jim dostanou s jejich stručným vyjádřením, jak na ně videomedailonky zapůsobily.
Ještě předtím však muži i ženy začali vyplňovat demografický dotazník. Během toho se jim na monitoru objevovala první hodnotící vyjádření. V tom však spočíval podvod autorů pokusu, všechna hodnocení si předem napsali sami. Jejich cílem bylo respondenty i respondentky kladným a nadějným hodnocením, nebo naopak negativním a odmítajícím soudem „připravit“ na dotazy ohledně jejich chápání genderových rolí, jejich náhledu na příležitostný sex, ale též na minimální mzdu a přístup obyvatel ke zdravotní péči. Šlo o to, zjistit jejich postoje k sexualitě a politice.
Leckteré výsledky pokusu nepřekvapily. Muži, jejichž představení byla nahodile odmítána, vykazovaly méně pozitivních emocí, jako je štěstí, entuziasmus a hrdost. Kromě toho se však stavěly s menším porozuměním pro příležitostný sex. Kromě toho však sdíleli obdobný postoj k otázce minimální mzdy a všeobecného přístupu ke zdravotní péči, oba prvky sociální politiky odmítali.
„Že oblíbenost při seznamování ovlivňuje postoje mužů k náhodnému sexu, to ukázaly již předchozí studie. Podle mě je však náš experiment prvním, který ukázal, že manipulované odezvy na seznamování mohou mít nepřímý dopad rovněž na otázku minimální mzdy a zdravotní péče, a to skrze změny v mužových emocích,“ cituje Luberti server PsyPost.
Upozorňuje přitom na fenomén incelů. I na to, že podle výzkumu publikovaného v magazínu Psychological Science je ona subkultura zakořeněna především ve městech, kde je na „seznamkovém trhu“ na straně mužů větší konkurence. Kde je jednoduše více mužů než žen, kde je vyšší příjmová nerovnost, ale nižší mzdová propast mezi gendery, kde je méně svobodných žen.
„Naše studie poskytuje doklad, že námluvy mohou mít dopad na politiku heterosexuálních mužů,“ shrnuje Luberti. Zdůrazňuje, že se onen příčinný vztah týká pouze pánů. Na politicko-sociální postoje žen jejich úspěch nebo neúspěch u mužů totiž žádný vliv nemá.
