1 / 31
Nikoho nevarovala, katastrofu se snažila utajit. Nejméně po sedm dní mlčela korporace Givaudan o tom, že z její lombardské továrny ICMESA unikl jedovatý dioxin. Další týden trvalo, než začala evakuace. Od nehody a korporátního zločinu u města Seveso uplynulo 10. července 50 let.
Autor: Getty Images
Nebyla to jen lecjaká průmyslový katastrofa. Magazín Time jí v roce 2010 přisoudil osmé místo na tragickém žebříčku nejhorších enviromentálních neštěstí způsobených člověkem.
Autor: Profimedia.cz
A tento muž je Walter Jann. Šéf ženevské firmy Givaudan, která chemičku ICMESA vlastnila. To on zosobňoval mlčení, uhýbání, pokusy o zříkání se zodpovědnosti. To on odkládal varování lidem v okolí i evakuaci.
Autor: Profimedia.cz
A rovněž toto je tvář hrozivé události. Dělnická rada továrny ICMESA. Pracující i sdružení a výbory obyvatel oblasti se bránili. Zdravotní a enviromentální škody už byly napáchány, šlo však o spravedlnost.
Autor: Getty Images
Bílý mrak se z továrny na herbicidy vyvalil kolem poledne 10. července 1976. Hustý, mlhovitý – a rozléval se s ním štiplavý zápach.
Autor: Getty Images
Obsahoval hydroxid sodný, ethylenglykol a další látky, ale též TCDD. 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin. Nejnebezpečnější, nejtoxičtější dioxin na světě.
Autor: Getty Images
Obyvatelé měst Seveso, Meda, Desio, Cesano Maderno netušili, co na jejich domy, ulice, zahrady, parky, na ně samotné usedá.
Autor: Getty Images
TCDD je karcinogenní, způsobuje těžké vývojové vady u dětí a znetvořující, hnisající puchýře.
Autor: ČTK
Lidé nevěděli, že je pohlcuje mrak látky, kterou používá americká armáda jako součást bojového plynu Agent Orange.
Autor: Getty Images
Mrak vehnala do oblasti exploze. Její příčinou bylo přehřátí reaktoru a řetězová reakce.
Autor: Getty Images
Na výbuch továrna zareagovala příkladně, příčinu havárie odstranili zaměstnanci do dvaceti minut od nehody.
Autor: ČTK
Jenže vedení továrny a společnosti, které patřila, chtělo neštěstí udržet v tajnosti. Jedovatému mraku, který věznil okolí, navzdory.
Autor: ČTK
Všechny fotky mužů pečlivě chráněných bílými plášti a respirátory jsou z mnohem pozdější doby. Korporaci trvalo osm dní, než vyjevila, jak nebezpečný jed z továrny unikl.
Autor: Getty Images
Mělo ho být od patnácti do třiceti kilogramů.
Autor: ČTK
Mrak zamořil oblast o velikosti osmnácti čtverečních kilometrů.
Autor: ČTK
V nejvíce zasažené zóně o asi 110 hektarech začala okamžitě po spadu umírat zvířata.
Autor: ČTK
Vedení továrny i firmy se snažilo vyhnout se skandálu přes to všechno.
Autor: ČTK
Kam až ustoupí, odvažovali majitelé na laboratorních miskách – zatímco děti sužovalo chlorakné, kožní léze a puchýře.
Autor: ČTK
Reakcí Waltera Janna a dalších představitelů společnosti Givaudan byla bagatelizace: byla to běžná nehoda, z továrny prý unikly běžné plyny na bázi herbicidů.
Autor: ČTK
Únik dioxinu TCDD přiznala firma až 18. července.
Autor: Getty Images
Kvůli zločinnému postupu firmy se oblasti začaly evakuovat až dva týdny po katastrofě.
Autor: ČTK
Lidé se dusili zlobou, pocitem křivdy, nespravedlnosti.
Autor: Getty Images
Zatímco se korporace soustředila výhradně na boj o svou tvář, děti sužovaly následky jejích chyb a egoismu.
Autor: Getty Images
Nebyly jen fyzické, děti propadaly do psychických problémů.
Autor: ČTK
Chlorakné poznamenalo na 640 lidí.
Autor: ČTK
Díky tlaku veřejnosti se zjistilo, že továrna naprosto podcenila, s jak nebezpečnou výrobou nakládá.
Autor: ČTK
Scházely mechanismy, jak varovat obyvatele okolí, scházely zdravotní protokoly pro případ neštěstí, scházely jakékoli enviromentální ohledy.
Autor: Profimedia.cz
Toto je (zleva) Alfons Hartmann, chemik z ženevské centrály firmy, to on zjistil, jaký dioxin unikl, a přesto se podílel na embargu. Vedle něj je Walter Jann, šéf. A Guy Waldvogel, výkonný ředitel, který koordinoval právní kroky a PR celé kauzy.
Autor: Profimedia.cz
Italský stát nakonec manažery obžaloval, proces se táhl roky.
Autor: Profimedia.cz
V roce 1983 soud vynesl tresty, podmíněné i nepodmíněné. Jenže společnost vyplatila Itálii i poškozeným masivní odškodnění, tresty se nakonec zahladily nebo zmírnily.
Autor: ČTK
Evropa však reagovala. Přijala Směrnici Seveso, která striktně určuje bezpečnostní regulace a pravidla pro podniky, které uskladňují velká množství nebezpečných látek.
Autor: ČTK
