Klíčový byl pro jeho život a běsnění večer 14. května roku 1971. Byl na cestě z Vitebsku do Polocku v severním Bělorusku, tehdy v rámci Sovětského svazu. Cítil se prý zhrzený, zničený. Zlomil ho rozchod, jeho dívka od něj odešla, aby se vdala za jiného.
Nevěděl, proč by měl žít dál. A údajně nechtěl žít dál. V kapse měl smyčku z provazu, v hlavě odhodlání – spáchá sebevraždu.
Jenže osud mu do cesty přivedl mladou ženu. Rozhodnutí udělal on sám. Místo sebe zabil ji. „Proč se rdousit kvůli ženě? Lepší je zardousit nějakou jinou,“ pomyslel si prý.
Jen v roce 1984 zavraždil dvanáct žen. Vitebskou oblast sevřel děs, ženy odmítaly chodit na odpolední a noční směny, po setmění na ulicích utichl život. Pak přišel mladý vyšetřovatel Nikolai Ignatovič.




















