Byla to groteskní podívaná, spektakulární scéna. Tmavý pokoj se zabedněnými okny měl podobu svatyně, s obrázky srdíček a hvězdiček, s rozvěšenými vánočními světélky. Vyhlížel jako propojení naivity a záludnosti, něžnosti a teroru, lásky a děsu... Byla to zhmotněná estetika doupat zvrácených postav z filmových thrillerů. Jenže scéna, kterou koloradští policisté roku 2021 obhlíželi, byla reálná.
Vévodila jí mrtvá žena na posteli. Byla zabalená do spacáku a střežily ji dětské plyšové hračky posazené kolem jejího těla, jako by za ni držely vigilii. Mrtvé tělo bylo vyhublé, děsivě vyhublé, z mizejících rtů trčely zuby, oči se vytratily docela, kolem očních jamek měla nanesený třpytivý make-up, jinak měla kůži úplně modrou.
Bude u toho hodně ječet, psychicky i fyzicky týrat své ovečky, metat po nich ty nejsprostší nadávky chraptivým hlasem čarodějnice, děsit vyhublým tělem předčasně zbrázděným vráskami a prolije hrdlem spoustu tvrdého alkoholu.
