1. Zelená míle (1999)
Zelená míle. Právě tak se kolem roku 1935 v Louisianě říkalo cestě, po níž šli své poslední krůčky ti nejtěžší zločinci.
Jedním z dozorců ve stejnojmenném filmu je i mladý Paul (Tom Hanks). Když do cely smrti usedne obr John, aby pykal za vraždu dvou děvčátek, je Paulovi hned podezřelé, že by tak citlivý člověk, jakým John je, mohl podobný čin spáchat.
Následný nádherný a složitý příběh vás přibije do křesla, vtáhne vás a už nepustí.
Adaptace knih Stephena Kinga většinou moc velkých kvalit nedosahují, ale Zelená míle je onou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Mistrné dílo režiséra Franka Darabonta doplnily bezchybné herecké výkony Toma Hankse, Davida Morseho nebo Bonne Huntové.
Zapomenout samozřejmě nesmíme na skvělého M. C. Duncana. Když na konci snímku sledujete, jak mohutný černoch John usedá na elektrické křeslo, zatímco vy víte, že zločin nespáchal, museli byste být z oceli, abyste nezafňukali alespoň v duchu.
Emoce: +++++
2. Sloní muž (1980)
Snad nikdo neví o krutosti lidí tolik jako John Merrick přezdívaný Sloní muž. Kvůli svému zdeformovanému tělu skončil dokonce v pouťové kleci, jako divoké zvíře, a tak žil do svých jednadvaceti let.
Poté si ho všiml lékař Anthony Hopkins, vzal ho pod svá křídla a rozpoznal v něm inteligentního a něžného člověka, kterému může poskytnout normální život.
Jenže ani poté se John své role společenské atrakce nezbaví – jen ji tentokrát hraje pro smetánku, pro lepší kruhy popíjející čaj a mudrující o oduševnělých tématech.
Když si nešťastný hlavní hrdina uvědomí, že ani tady nepřestal být Sloním mužem, spáchá sebevraždu způsobem, který byl vyhrazen jen jemu. Ulehne ke spánku jako normální člověk a kvůli deformaci svých nosních dutin se udusí.
Film vznikl podle pamětí doktora Frederika Trevese, který ošetřoval skutečného Sloního muže. Některé části jeho těla byly uchovány a filmaři podle nich dělali make-up pro filmového Sloního muže.
Snímek je záměrně natočen černobíle, což ve spojitosti s výbornou prací kamery budí dojem až expresionistický. Jedná se o velmi silný příběh o lidskosti a nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že i o nejlepší film Davida Lynche.
Emoce: ++++
3. Vykoupení z věznice Shawshank (1994)
Další snímek od Franka Darabonta je dokonce ještě lepší než Zelená míle. Potvrzuje to i jeho hodnocení v československé filmové databázi, kde už si dlouho drží první příčku.
Andy Dufresne (Tim Robins) je neprávem odsouzen za vraždu své ženy a je převezen do vězení Shawshank. Tam se spřátelí se starým Redem (Morgan Freeman) a několika dalšími vězni a dlouho a trpělivě si vyšlapává cestičku k lepšímu postavení a nakonec i k útěku.
Lépe vystavěný film s tak dobrým scénářem, kamerou, zvukem, střihem a hereckými výkony jsem neviděl. Není se čemu divit, ve všech těchto kategoriích byl nominován na Oscara.
Snad žádný jiný film nenabízí tolik citových prožitků jako právě tento, a to vše bez kýčů a přehrávání. Atmosféra věznice do vás skutečně nasákne a vy spolu s hlavním hrdinou sdílíte jeho trpělivost a touhu po svobodě.
Jestli se chcete před partnerkou vytáhnout a pustit jí nejlepší film jejího života, na jehož konci budete muset ždímat koberec, Vykoupení z věznice Shawshank je tím pravým.
Emoce: +++++
4. Bílé peklo (2001)
Když německý nadporučík Clemens Forell (Berthard Bettermann) odjíždí roku 1944 vlakem na východní frontu, prozradí mu na nádraží jeho žena, že čeká další dítě. Do Vánoc se vrátím, slibuje Clemens.
Osud tomu ale chtěl jinak, je zajat sovětskou armádou a odsouzen k dvaceti pěti letům nucených prací v gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Moc dobře ví, že jedinou nadějí na život je útěk. Po jednom nezdařeném pokusu se mu nakonec díky německému doktorovi uniknout podaří.
Jenže to je teprve začátek jeho dlouhé cesty přes Sibiř a posléze i Evropu.
Příběh Clemense Forella, který během tříletého putování ušel přes 14 tisíc kilometrů, je přitom natočen podle skutečné události.
Film končí šťastně – a pokud se vám nebo vaší přítelkyni budou při závěrečných titulcích koulet po tváři slzy, není se za co stydět. Clemens si je za svou dlouhou pouť určitě zaslouží.
Emoce: +++++
5. Statečné srdce (1995)
Skot William Wallace se po mnoha letech vrací do své rodné vesnice a zamiluje se do krásné Murron. Jelikož ale pro utlačovaný skotský národ platí, že právo první noci získává anglický šlechtic, vezmou se tajně. Krátce po svatbě je však Murron přepadena anglickými vojáky, a když ji William ubrání, je prohlášen za vyvržence a Murron popravena.
Tehdy se William vydává na svou válečnou cestu a vypaluje jedno anglické sídlo na skotském území za druhým a nezastavuje se ani u hranic s Anglií.
Na konci je však William zrazen skotskou šlechtou a odsouzen k trestu smrti. Právě několik posledních minut je opravdu srdcervoucích. Ani na popravišti William věrnost anglickému králi neslíbí a jeho závěrečné zvolání "Svobodu!" vás zasáhne do morku kostí.
Film nabízí skvěle zpracované bitvy i porci romantiky, je zemitý a surový. Jeho hloubku podtrhuje fakt, že postava Williama Wallace měla svůj historický předobraz.
Není se čemu divit, že snímek získal pět Oscarů v kategoriích nejlepší film, režie, kamera, masky a střih zvukových efektů plus pět nominací za kostýmy, střih, hudbu, zvuk a scénář.
Emoce: +++
6. Armagedon (1998)
Příběh hrdinného Bruce Willise a jeho neméně hrdinných kolegů (jedním z nich je i Clark Duncan ze Zelené míle), kteří mají ve vesmíru zničit meteorit ohrožující Zemi, z dnešního seznamu tak trochu vybočuje.
Skvělá akční jízda je totiž doplněna tak absurdně velkou porcí amerického vlastenectví, až je to občas k smíchu. Pravda, jednou jsem měl tu čest dívat se na Armagedon v plné hospodě a na konci nezůstalo jediné oko suché…
Vždyť komu by neukápla slzička při pohledu na obyčejného amerického dělníka stojícího na meteoritu a zachraňujícího celé lidstvo?
Jenže film je velmi silný zejména napoprvé, jinak ztrácí šťávu a vážné scény vám budou připadat spíše vtipné.
Emoce: ++++
7. Marley a já (2008)
Snad každý měl psa a ledacos s ním zažil. Mladý novinář Owen Wilson měl ale tu smůlu, že si vybral jednoho extra živého a neposlušného.
Jestli si ale myslíte, že Marley a já je film typu Beethoven, do kterého museli scenáristé nacpat všemožné únosy, zločince, dvojníky a kdoví co ještě, aby z toho vůbec něco bylo, pletete se.
Jedná se o velmi silný příběh o životě jednoho psa a jeho rodiny. Postupně vás provede vstupem Marleyho do rodiny, počátečními neshodami, stovkami rozžvýkaných věcí a končí jeho smrtí.
Nikdy bych neřekl, že film, který je relativně "o ničem", může sdělovat tolik.
Chcete-li si pobrečet u opravdu nádherného rodinného filmu, zvolte snímek Marley a já. Vždyť, kdo by odolal těm dvěma krásným očím?
Emoce: +++++
