Vlastně to až takové překvapení nebylo, chtělo by se říct. O tom, že Anatolij Moskvin není tak docela v pořádku, se v odborných kruzích šeptalo už dlouho. Byl naprosto pohlcený svou prací, po léta v ní nacházel stále novou fascinaci. A exceloval.
Ovšem výstupy jeho bádání jej tak dokonale obkličovaly, že pohřbívaly jeho normalitu.
Slavil s nimi narozeniny, předčítal jim, díval se s nimi na pohádky. Dával jim jména, hrál si s nimi.


















