Santa Claus: Svatý zkřížený s reklamním agentem

  15:00aktualizováno  15:00
Jednou za rok nás pronásleduje na každém kroku. Přešlapuje a monotónně kývá hlavou před obchody, s blahosklonným a trochu perverzním úsměvem houpá dítka na svých kolenou, výhružně připomíná, abychom si letošní Vánoce povinně… sáhli do peněženek proklatě hluboko.

Santa na pláži | foto: Profimedia.cz

Ovládl Vánoce a robustní silou vytlačil dědu Mráze, který beztak neměl nikdy dobrou image, zatímco příliš bezbranného Ježíška odsunul na periferii a zanechal ho jen těm nejútlocitnějším a nejnaivnějším dušičkám, které jsou ještě ochotny věřit na něco, co se neobjevilo v jediné reklamě a nedokázalo se, tak jako figurky rozšafného dědy Santy, usadit na jediné kase v hračkářství či fast foodu.

Dělá radost všem obchodníkům a ekonomům, filozofickým mudrlantům dává možnost ujistit se, že se ještě jsou schopni moralisticky rozohnit.

Kde se ale Santa Claus vzal? Sahají jeho stopy k elfům, náboženské tradici, nebo zaklínačům konzumní poptávky a reklamním expertům?

Popravdě, od všeho trochu.

Svatý, který zmutoval

Skutečně. I když by v přízemně materialistické postavě Santa Clause hledal religiózní kořeny jen málokdo, jsou tam.

Vrátit se však musíme do třetího století našeho letopočtu, kdy v žil na území dnešního Turecka biskup Nicholas (Mikuláš). Proslavil se svou údajnou nesobeckou starostlivostí o děti, které potřebovaly pomoc: zdá se, že byl vlastně takovou nevládní organizací v jedné osobě.

Santovi se evidentně daří.

Mezi jeho nejslavnější kousky (a tady už cestu k Santa Clausovi můžeme vidět) patří třeba pomoc třem ubohým dcerám zchudlého šlechtice, který si nemohl dovolit vybavit je věnem. Nicholas zaskočil – a tři pytle plné zlata jim přitom do domu tajně vhodil… ano, komínem.

Jeho život plný zázraků a charitativní agendy skončil údajně 6. prosince roku 343, jeho sláva však s jeho tělesnou schránkou ze světa neodešla.

V devátém století byl prohlášen za svatého – a jeho jméno začalo doprovázelo mnohé dobročinné aktivity. V Francii zanechávaly jeptišky ve třináctém století na den připadající úmrtí svatého Nicholase jídlo u příbytků chudých, pod svatou záštitou Nicholase se začaly rozdávat dary potřebným i nejbližším. Mnohé církve vlastně slavily Vánoce na 6. prosince.

Muž mnoha tváří

Tím story samozřejmě nekončí – ostatně, Nicholas byl vykreslován značně odlišnými způsoby: jako důstojný, intelektuálně vyhlížející muž i jako uličnický skřítek, jako vysoký muž (dokonce obr) i jako zakrslý trpaslík.

Podobně se lišily i popisy jeho pracovních metod: saně a soby používal ve skandinávských zemích, v Holandsku se do lidských obydlí vkrádal komíny. Někde cestoval sám, jinde ve společnosti démonických postav, z nichž některé byly spíše děsuplné než vánočně uklidňující.

Panoval chaos: bylo až na americkém profesoru Clementu C. Moorovi, aby charakter a činnost fiktivního protagonisty, který se do Ameriky dostal díky holandským přistěhovalcům, v roce 1822 sjednotil.

Právě díky jeho básničce pro děti Návštěva svatého Nicholase bylo ustaveno, že distributor vánočních dárků jezdí na saních tažených soby a hračky a cukroví dopravuje do domů komíny.

Od úkolu však Moore odešel v půlce – v básni zcela opomenul popsat fyzický vzhled elfa, nehledě na popis jeho úboru.

Nakonec tak bylo potřeba skutečně mocné síly, aby byla image fiktivní postavy unifikována s konečnou platností.

Od charity k byznysu

Skutečný zlom přišel v roce 1931 – a nebyly by to Spojené státy, aby za ním nestála reklama.

A to ne lecjaká – Santa Claus se zrodil na zakázku společnosti Coca-Cola. Ta postavu Santa Clause používala již předtím, ovšem opatřovala ji spíše přísným zjevem.

Santa a Coca-Cola

Magická změna však nastalav roce 1931, kdy se Coca-Cola  obrátila na věhlasného ilustrátora Haddona Sundbloma.

Pro inspiraci se kreslíř obrátil právě na Moorovu básničku – a pochopil, že Santa potřebuje image, která bude ke spotřebitelům daleko víc „freindly“. Tak se zrodil dobrácky vyhlížející vousatý pantáta v červeném kabátě s kožešinou a robustním páskem, od prvního pohledu shovívavý a dobrosrdečný. Lidský. Milující život a děti. S pochopením pro rošťárny. Děda, kterého by chtěl mít každý.

Tatam byla jistá autoritativnost, sterilita, distingovanost a askeze, která se pojila se ztvárňováním fyzické podoby Santy předtím, než Sundblom obrátil definitivně kurz.

K Americe jako nastupující mocnosti, k Americe Nového údělu a Americe spotřeby musel patřit Santa mající pochopení pro všechny, kdo si chtějí užívat života, Santa bohatýrský, velkorysý a hédonistický. Santa, který nakupuje a spotřebovává.

A takový Santa ovládl svět.

Je to klaun!

Pravda, jeho režim se setkává s protesty. Letošní Vánoce tak třeba ve Španělsku koloruje klip, který má za cíl napomoci, aby Santu porazila tradiční trojice Kašpara, Melichara a Baltazara.

„My jsme Tři králové, kdo seš, zatraceně, ty?“ rapují ve videoklipu králové na Santu, který je vylíčen jako směšný tlustoprd v červeném pyžamu, který ve své továrně vykořisťuje skřítky a oblbuje celé generace dětí pitomou lží, že sobi mohou létat.

V klipu je nakonec „klaun, kterého zajímají jen peníze", Třemi králi zastřelen v temné uličce.

V realitě však podobný osud fiktivní postavičce obézního reklamního agenta rozhodně nehrozí.

Autor:
  • Nejčtenější

Sex podle profesí: farmáři ho mají nejvíc, nejméně pak novináři

Na povolání záleží, i pokud jde o frekvenci sexu. Tvrdí to aktuální výzkum výrobce erotických pomůcek Lelo. Zjistil, že...

Jsem vesnická holka. A mám ráda uzené a pivko, směje se MOgirl Dona

Vidí se jako citlivka, vtipálek, mazel. „Ale taky jsem náladová a nervák,“ přiznává MOgirl Dona.

Podvod jako profese. V Číně hráli cizinci obchodní partnery

Dobrý první dojem napodruhé neuděláte, platí to i v podnikání. Ještě nedávno se proto v Číně držela velmi specifická...

Premium

Vražda tatínka dvou dětí. Alkohol, agrese a ukradené auto

„Proč ten pes zase štěká?“ říkal si v duchu nasupeně důchodce Hrouzek, když se snažil marně přivolat svého...

Moderní strašidla: Můří muž je poslem špatných zpráv

Zapomeňte na světlušky a polednice. Moderní folklor strašidel pořád vychází z lidského strachu ze tmy a neznámých...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Moulin Rouge, hlavní město kabaretu, slaví 130 let

Když se řekne kankán, vybaví se Moulin Rouge. Kabaret? Moulin Rouge. Noční neřesti, ale ne příliš vulgární? Moulin...

Premium

Pomáhat a pálit: kdo pije pivo, tomu se po těle objeví otoky a zahyne

Před 100 lety v Americe zavedli prohibici. Trvala 13 let, přinesla vzestup Al Caponeho a spoustu utrpení. Tisíce lidí...

Moderní strašidla: Můří muž je poslem špatných zpráv

Zapomeňte na světlušky a polednice. Moderní folklor strašidel pořád vychází z lidského strachu ze tmy a neznámých...

Premium

Smrtící virus zachraňoval Židy před nacisty. Italští lékaři si ho vymysleli

Byla to nebetyčná drzost. A ohromná statečnost. Římští lékaři za nacistické okupace připisovali Židům z ghetta diagnózu...

Najdete na iDNES.cz