Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ostrov jako strážce legend. Rytířské eposy přežívaly snáze v izolaci

Legendu o králi Artušovi známe, mnohé jiné starodávné příběhy se však nedochovaly. Pozoruhodná studie se pokusila zjistit, co o přežití nebo zkáze literárních pramenů rozhodovalo. Postupy výzkumu si vypůjčila z biologie a ekologie.
Takto si poslední souboj krále Artuše, je to onen válečník vlevo, představoval...

Takto si poslední souboj krále Artuše, je to onen válečník vlevo, představoval obraz z roku 1490. Původní zdroj artušovských příběhů se však nedochoval. | foto: Profimedia.cz

Ságu Hrómundura Greipssona, popisující příběhy legendárního vůdce prvních islandských osadníků, si nepřečteme. Do dnešních dní se v psané podobě nedochovala. O někdejší existenci onoho díla víme vlastně jen proto, že o něm referují jiné dochované zdroje. Například popis hostiny, která se konala při příležitosti svatby v malé islandské vesničce Reykhólar roku 1119. Na ní prý totiž byla sága s velkým úspěchem recitována k obveselení publika.

Díky svatební zmínce tedy zhruba tušíme, že příběhy praosadníka Greipssona vůbec existovaly, ale nevíme, čeho se konkrétně mohly týkat.

Na knihy přírodovědnou metodou

Podobných příkladů existuje ve světě historické literatury mnohem víc. Všichni jsme nejspíš obeznámeni s hrubým obsahem artušovských legend: svatý grál, rytíři kulatého stolu, čaroděj Merlin, věrně nevěrný Lancelot a překrásná Guinevre. Jenže i toto dílo k nám dorazilo zprostředkovaně. Když ho v roce 833 popsal v díle Historia Brittonum neznámý autor, pravděpodobně britonský mnich Gilda Moudrý, o legendě referuje i on jen podle zpráv z druhé ruky. Plnohodnotný obsah příběhu Artuše z původního zdroje dodnes neznáme. Podobně se nám v originální podobě do současnosti nedochovala většina heroických a rytířských příběhů z Anglie raného a pozdějšího středověku.

Jinde však takový osud literární díla nečekal. Literární stopy minulosti nemizely v průběhu věků ze světa rovnoměrně, někde se zjevně uchovaly lépe. Zdá se, že například na Islandu se do dnešních dní zachovalo násobně víc původních historických literárních pramenů a víc legendárních příběhů v originální verzi než v jiných evropských koutech.

Právě tyto rozdíly, pokud jde o dochování literárních zdrojů, byly pro mezinárodní tým výzkumníků, filologů a historiků z univerzity v Oxfordu inspirací ke skutečně neobvykle uchopené studii. Využili při ní postupy typické pro přírodní vědy.

Knihy a příběhy jako živočichové

Rozsah historické písemné produkce a její zachovalost posuzovali principy užívanými při hodnocení ekologické diverzity a analýzách počtu živočišných či rostlinných druhů. Skoro jako by akceptovali, že je svět literatury svérázným živým ekosystémem. Biologové se snaží kvalifikovaně odhadnout, kolik druhů na planetě již bylo vědecky popsáno a jak velké procento dosud uniká pozornosti, mizí kvůli naší nevědomosti ze světa. Oxfordští filologové se pokusili určit, kolik originálních literárních zdrojů se ve své fyzické podobě ztratilo za uplynulá staletí z historie.

Dá se však vůbec knize s rytířskými legendami přiřadit atributy živočišného druhu? „Nepochybně ano,“ je si jistý Mike Kestemont, hlavní autor studie. A vysvětluje, že to není nic neobvyklého: „S pojmem druhového bohatství, diverzity, se dá pracovat v různých systémech paradigmatického škálování. Lze je s úspěchem aplikovat například na starověké mince, barviva nebo epidemiologické případy.“

Filmový seveřan, Amleth i Hamlet sdílejí tutéž krvavou cestu za pomstou

V Eggersově filmu Amletha pochyby, výčitky, otázky netrápějí. Neotřásá jím ani jeho bestiální krutost.

Historické detaily nechal na nejlepších odbornících na vikinskou dobu, propojení reálného světa a halucinačních vizí založil na severských bájích a mýtech. Brutální osudy svého hrdiny pak autor snímku Seveřan Robert Eggers opřel o starý příběh o Almethovi. Nebyl prvním, legenda je též u kořene Shakespearova Hamleta.

Termín „druh“ pak pro potřeby jeho výzkumu označoval jeden konkrétní sepsaný epický příběh. S pomocí přírodovědných postupů pak Kestemont dohledával, v kolika exemplářích do současnosti přežil, odhaloval, kolik jiných takových druhů „vymřelo“.

Dalším termínem, vypůjčeným z biologie a ekologie, pak byla „vyrovnanost“ („evenness“). Ta udává relativní zastoupení jednotlivých druhů ve zvoleném vzorku. Ve filologické praxi se hodí pro porovnání toho, kolik knih nebo verzí příběhů o Ragnaru Lothbrokovi nebo Sigurdovi Drakobijci máme k dispozici z různých lokalit. I to je totiž užitečnou indicií pro posouzení, jak zdařile nebo neúspěšně se starým knihám v různých koutech Evropy vedlo.

„Velká část narativní literatury z evropského středověku se v průběhu věků ztratila kvůli fyzické degradaci a zničení rukopisu, a to včetně požárů knihoven,“ doplňuje Kestemont. „Nicméně jak jsme s kolegy demonstrovali, metody ekologie, používané pro odhad počtu druhů, lze použít i na údaje o diverzitě kulturních artefaktů.“

Pevnina je pro legendy horší než ostrov

Jaké jsou tedy výsledky? V Anglii se v průběhu časů podle badatelů ztratilo 93 procent středověkých rukopisů, uchovávajících na svých stránkách rytířské a hrdinské příběhy. S jejich pravděpodobným obsahem jsme povšechně seznámeni zhruba z 32 procent, díky jiným zdrojům, které o nich píší.

Do současnosti jsou nejlépe dochované příběhy pocházející z území Irska, z nichž se od středověku do dnešních dní udrželo 81 procent. Irové také dokázali „udržet na živu“ 19 procent svých středověkých rukopisů, což je nejlepší výsledek v Evropě.

Velmi dobře si stojí psaná kultura i na Islandu. Z období středověku se tu v originále uchoval jeden z šesti vyprodukovaných manuskriptů, do dnešních dní je znám obsah 77 procent regionálních dobrodružných příběhů, legend a zkazek. Úplně špatně si díky své masivní produkci nevedla ani německá literatura, známe 75 procent jejích příběhů, byť tedy ne v podobě knižního originálu. O poznání hůře si pak stojí rukopisy z Francie a Nizozemska, kde se uchovala znalost asi 35 procent epických příběhů minulosti.

„V podstatě se tím naplňuje analogie s ekologií populací, kterou jsme si pro naši studii vypůjčili,“ říká Daniel Sawyer, spoluautor studie. „Populace knih na izolovaných ostrovech se do současnosti udržely lépe a jsou dnes i druhově - příběhově pestřejší.“

Můžeme namítnout, že Anglie je přece také ostrovem, příběhy minulosti a středověké rukopisy tu přesto přežily jen v limitovaných fragmentech. Jak rozpor vysvětlit? „Dost možná můžeme hledat příčinu v rozpuštění klášterů a s nimi spojených knihoven, za něž byl odpovědný Jindřich VIII.,“ spekuluje Sawyer. „Druhé možné vysvětlení pak souvisí s dost omezenou prestiží anglického jazyka.“

Dnes je sice angličtina téměř univerzálním druhým jazykem v mnoha koutech světa, ale na počátku středověku, zvlášť po dobytí Anglie Normany, vévodila místní řeči francouzština. Ta se stala jazykem šlechty i učenců, tudíž hlavním jazykem kultury. Kultury, která necítila potřebu referovat o příbězích hrdinů z dávných staro-anglických časů a přidržovala se spíš „pevninské módy“.

Proto se nejspíš až šest z deseti původních rytířských a hrdinských příběhů v Anglii do dnešních časů nedochovalo. Island ani Irsko takovým „kulturním obrozením“ a jazykovou unifikací neprošli, proto se tam podařilo většinu děl i jejich obsahu uchovat.

S jistou nadsázkou si je můžeme představit jako izolované tropické ostrovy, kam nedorazila civilizace a s ní pily dřevorubců. Proto tam pořád žije historická kultura ve své rozmanitosti. Evropská pevnina je proti tomu z literárního hlediska vykáceným pralesem, který své původní druhové bohatství uchoval jen v několika málo rezervacích.

  • Nejčtenější

Když muži ztrácejí půdu pod nohama. Proč dnes přestávají mít rádi ženy

21. dubna 2024  12:10

Premium Mladíkům lezou ženy na nervy. Nemají je rádi. Ve srovnání s předešlými generacemi se s nimi méně...

Jak zlepšit sex v dlouhodobém vztahu. Vášeň má zajistit prostý plán

22. dubna 2024

Potkává to i šťastné svazky. Navzdory vzájemné náklonnosti, respektu a lásce po letech vyhasne...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Cvičit ráno, nebo večer? Při obezitě hraje načasování roli, říká studie

19. dubna 2024

Přínosná je fyzická aktivita v jakoukoli dobu, pomáhá duševnímu i tělesnému zdraví, vyplatí se....

Chlapy ničí poměřování pindíků. Pak jdou za mnou, říká trenér a mentor

21. dubna 2024

Jeho klienti netouží po obřích svalech, mají spíše už dost neustálého „poměřování pindíků“. Tlaku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vidí lidi jako démony. Vzácná choroba deformuje pohled na tváře ostatních

18. dubna 2024

Jako by se jednoho dne probudili do světa, v němž žijí démoni. Lidi kolem sebe vidí s ústy...

Zpívá o kancelářských svorkách i majonéze. Génius se živí hudebním spamem

25. dubna 2024

Premium Zpívá o věcech. Od toaletní mísy po pracovní nástroje. O jídle, o mrtvých zvířatech,...

OBRAZEM: Porno a sedmdesátky. Projděte si plakáty z pikantní Ameriky

24. dubna 2024

Vstoupilo do kin, dostávalo se mu pochvalných recenzí seriózního tisku. A především uhranulo...

Ztroskotali, ale nechovali se tak. Kurážní Angličané zamotali Španělům hlavy

23. dubna 2024

Premium Přišel o loď, skončil se svou posádkou na ostrově. Jenže se nechoval jako muž v potížích. Kapitán...

Jak zlepšit sex v dlouhodobém vztahu. Vášeň má zajistit prostý plán

22. dubna 2024

Potkává to i šťastné svazky. Navzdory vzájemné náklonnosti, respektu a lásce po letech vyhasne...

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...