VIDEO: Naše rituální porážka je nejcitlivější, říká rabín

  • 6
Zatím šest evropských států zakázalo rituální porážky zvířat podle náboženských pravidel. Ochránci zvířat je považují za týrání. O tom, jak židovské rituální porážky probíhají, jsme si povídali s rabínem Jair Jirmijahu Jerochimem.

Ochránci zvířat považují porážky zvířat podle náboženských pravidel za týrání. Mají pravdu?
Tam kde nebude možnost jíst košer maso, které je možné získat jen košer porážkou, tam už Žid nemůže žít. Samozřejmě, dá se to vnímat trochu jako antisemitismu nebo jako zneužití situace. S realitou to však nemá nic společného. Protože židovská košer porážka je vůči zvířatům nejhumánnější a nejcitlivější porážka, jaká je vůbec možná. A to přes všechny technologie a vymoženosti, které dnes máme k dispozici.

Jak to?
Dokazuje to výzkum, který proběhl na univerzitě v Hannoveru, přišel na to, že při židovské košer porážce dochází k útlumu mozkové aktivity do jedenácti sekund. Zatímco při běžných porážkách, kde je zvíře nejprve omráčeno elektrickým proudem nebo střeleno do hlavy, to trvá mnohem déle. Při těchto běžných porážkách tedy trpí mnohem víc.

Jak židovská rituální porážka vlastně probíhá?
V judaismu máme tisíce zákonů, jak by to mělo vypadat, aby maso bylo pravdu košer. Některá pravidla myslí na to, aby to bylo fyzicky košer, další aby to bylo duchovně košer. Zvíře musí být zdravé a ani na malou chvilku nesmí trpět. Proto se ono rituální podříznutí dělá na místě, které se hebrejsky označuje jako simanim. Tím pádem nevnímá bolest. Simanin je místo, kde jsou krční tepny zvířete. Po jejich přerušení dochází k velkému poklesu krevního tlaku a zvíře okamžitě ztrácí vědomí.

Purim

Židé maso považují za sváteční pokrm, který se proto často podává při nejrůznějších slavnostních příležitostech. Tou nejbližší je svátek Purim, od večera 25. února do večera 26. února. Je to vůbec nejveselejším židovským svátkem, při němž si Židé připomínají vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl absolutně vyhubit.

Jak vypadá rituální nůž?
Ten nůž je velice speciální a drahý. Je určený jenom na to. Je velice ostrý a neustále se kontroluje. Dělá to speciální člověk, který studoval, jak správně ho kontrolovat. Je to speciálně vyčleněný člověk, který stojí u toho, kdo porážku dělá. A jestli se zjistí, že tam byla nějaká nedokonalost, že je možné, že to zvíře trošičku trpělo, už to maso není košer.

Maso se následně košíruje, co to znamená?
Nesmíme jíst krev. Takže je pak celá sada pravidel, jak se krev vykošíruje pomocí vody a speciální soli, do které se maso na určený čas musí namočit. Má to i duchovní důvody. Věříme totiž, že v oné krvi je duše zvířete a my ji nechceme mít v sobě, protože nemusí mít vždy jen dobré vlastnosti. Mohou tam být zvířecí vlastnosti, jako je agresivita a podobně, které nechceme mít uvnitř.


Témata: Maso, Purim, Hannover