Je vám něco málo přes třicet let, jste na vrcholu sil a také byste se tak měli cítit, jenže necítíte. Zpočátku vlastně nedokážete své potíže přesně definovat ani popsat. Cítíte neurčitou únavu, nechutenství, které s sebou nese úbytek na váze, občas trpíte zvýšenou teplotou, zdánlivě bez jakékoli příčiny. Jste podráždění a čas od času se u vás objeví návaly horka, které doprovází nepříjemné pocení.
Pak si všimnete, že i drobná zranění, jako je například vyvrknutý kotník, se vám hojí mnohem déle, a občas cítíte v rukou nepříjemné brnění nebo trpíte sníženou citlivostí rukou. Pálí vás oči a máte ztuhlé klouby na prstech rukou a nohou, přičemž bolesti a ztuhlost jsou nejhorší na začátku dne. Zatím však jde pouze o relativně drobné nepříjemnosti, které se rozhodnete ignorovat, protože si jaksi nedokážete představit, že byste si přišli ke svému lékaři stěžovat na to, že ve třiceti míváte po ránu ztuhlé klouby.
Jenže vaše potíže nejenže postupem času neustupují, ale naopak se zintenzivňují. Drobné klouby (typicky klouby na prstech rukou a nohou) vám začnou otékat, jsou bolestivé a na pohmat horké, ale kůže obvykle není zarudlá. Řeknete si, že jste to nejspíš přehnali se sportováním, takže si naordinujete absolutní klidový režim a čekáte, až to zase přejde. Potíž je v tom, že ani odpočinek k žádnému zlepšení nevede, a když jednoho dne seznáte, že vaše problémy dosáhly takové intenzity, která vám znemožňuje normální pohyb, vydáte se konečně k lékaři. Tam se dozvíte, že trpíte revmatickou artritidou, která už je v tak pokročilém stádiu, že vám zdeformovala klouby a že jste měli dorazit mnohem dříve.
Když se zblázní imunita
Problém s revmatickou artritidou je v tom, že se její příznaky liší člověk od člověka, takže pokud se budete řídit pouze obtížemi, kterými trpěl váš děda, rozhodně nemáte záruku, že vás se toto onemocnění netýká. Navíc se u většiny případů obtíže rozvíjejí poměrně nenápadně a postupují relativně pomalu, k rychlému rozvoji potíží dochází jen u jednoho z pěti postižených. Přitom však rozhodně nejde o nijak raritní a vzácné onemocnění, v současné době trpí revmatickou artritidou jedno procento populace.
Kdy jít k lékařiPři následujících obtížích byste měli okamžitě vyhledat lékaře: Ranní ztuhlost kloubů, která trvá déle než půl hodiny Bolestivost kloubů, která trvá déle než dva týdny Bolesti kloubů, které vám znemožňují (nebo znepříjemňují) vykonávání každodenních aktivit Otok kolem bolestivých kloubů Záchvat bolestivosti kloubů trvá několik dní, pak odezní a poté se opět vrací. Pod kůží se objevují takzvané revmatoidní uzly, které vzhledem připomínají zrnko hrášku. |
Revmatická artritida je vlastně zánětem kloubů. Mylně je považována za nemoc starých lidí. Může postihnout kohokoli v jakémkoli věku, existují dokonce i dětské formy tohoto onemocnění. Pohyblivé spojení dvou kostí zajišťuje kloub, jichž je v našem těle více než sto. Konce kostí jsou potažené chrupavkou, a aby se o sebe kloubní plochy netřely, je kloub naplněn synoviální tekutinou. Tu drží na svém místě synoviální membrána, která kloub vystýlá. A právě tato synoviální tkáň se stane prvním cílem útoku revmatické artritidy.
Zatím není jasné, co je příčinou toho, že se váš imunitní systém zblázní a místo toho, aby bojoval proti bakteriím a virům útočícím zvenčí, začne za nepřítele považovat vlastní tkáň. Rozvíjí se takzvané autoimunitní onemocnění. V případě revmatické artritidy se začnou v kloubu kumulovat zánětlivé buňky. Jakmile buňky imunitního systému proniknou do kloubu, začnou vysílat do krevního systému jakési chemické volání po posilách. Právě tyto látky způsobují změny ve tkáni kolem kloubu, které mají usnadňovat průnik dalších imunitních buněk do kloubu. Zvyšuje se krevní zásobení oblasti, cévy se stávají prostupnější a vzniká zánětlivá reakce, jejímž projevem je otok a zapálení kloubu. Nahromaděná tekutina navíc tlačí na celou oblast, čímž vzniká typická bolestivost. Současně zánět ničí kloub, chrupavky i konce kostí.
Zapomeňte na odpočinek
Nejčastěji jsou revmatickou artritidou postiženy drobné klouby, jako jsou prsty, zápěstí a kotníky, ale postižen může být prakticky kterýkoli kloub, včetně velkých kyčelních a kolenních kloubů. Nejméně často revmatická artritida postihuje ramena, lokty a krční páteř. Velmi často je postižení kloubů symetrické, takže pokud vás bolí zápěstí na pravé ruce, můžete očekávat, že pravděpodobně bude postiženo i zápěstí levé.
Kolem postižených kloubů dochází k svalové atrofii. Později už je pohyb kloubů natolik obtížný a bolestivý, že se postiženým končetinám snažíte logicky ulevit klidovým režimem. Jenže právě nedostatečný pohyb vede k dalšímu atrofování svalu, který je nutný k udržení stability a síly kloubu. A tím se ocitnete v začarovaném kruhu. Odborníci proto zdůrazňují, že lidé s revmatickou artritidou potřebují cvičit a rozhýbávat mnohem víc než ostatní.
Výživa kloubůPro úlevu od bolesti a pro výživu kloubů může pomoci přípravek z online lékárny |
Nemocní s revmatickou artritidou mají také zvýšené riziko, že se u nich rozvine i kardiovaskulární onemocnění, anémie nebo osteoporóza. Častou přidruženou komplikací je i syndrom karpálního tunelu nebo ruptura šlachy. I když se tato nepříjemná choroba nedá zcela vyléčit, lékaři umí zmírňovat její průběh. A čím dříve se s léčbou revmatické artritidy začne, tím menší je riziko permanentního poškození kloubu.
