Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Segregace a rasismus: témata, která byla pro americký film výzvou

aktualizováno 
Dnes se tváří jako navoněná továrna, která nezná diskriminaci podle barvy kůže, ale vždy takový Hollywood nebyl. I americká kinematografie odrážela postoje, které společnosti vládly. A mezi nimi měla místo též rasová nesnášenlivost. Cesta k první afroamerické herecké hvězdě byla složitá.

Kult hákového kříže šokuje násilím, ale také tím, že odhaluje, jak je problém hluboký. Hlavní hrdina se změní, společenská tenze ale zůstává. | foto: Profimedia.cz

Jedno z ikonických děl němé éry kinematografie z režisérské dílny slavného D.W. Griffitha s názvem Zrození národa tak v roce 1915 otisklo tehdejší pohled na Afroameričany do historického konfliktu Severu proti Jihu. Příběh sledoval osudy dvou spřátelených rodin, které se ocitnou na opačných stranách válečného snažení. Hlava první rodiny prosazuje zákon umožňující zrušení otroctví, syn z druhé rodiny naopak organizuje Ku-klux-klan jako reakci na stoupající násilí ve městě.

Film sbíral úspěchy na všech frontách, tehdejší noviny však snímek obviňovaly z rasismu. A nebylo divu, film totiž vychází z románu Člen klanu od známého rasistického autora Thomase Dixona. Griffith sice zjemnil ostré hrany románu, ale i tak obsahoval výsledek jeho práce mnoho sporných a kontroverzních motivů. Proti těm bojovali stoupenci Asociace za práva barevných lidí (The Nation Associaation for the Advancement of Colored People). Argumentovali tím, že umělecké kvality díla posilují už tak silnou rasistickou propagandu tehdejší doby, a žádali odstranění několika sporných scén.

Fotogalerie

Úspěchu se však nedočkali a Zrození národa bylo do kin dál uváděno v původní podobě. Taková byla doba. Je ostatně ilustrativní, že členům Asociace musela být zajištěna speciální projekce. V kině kvůli rasové segregaci snímek zhlédnout nemohli.

Otázky rasismu a diskriminace byly v Hollywoodu aktuální také v poválečném období. Slavný spisovatel a režisér Elia Kazan se ve snímku Džentlmenská dohoda v roce 1947 zaměřil na problematiku antisemitismu newyorské vyšší třídy. V hlavní roli exceloval Gregory Peck a film si odnesl několik ocenění včetně Oscara za nejlepší snímek.

Afroamerická hvězda

Zlom však přišel v roce 1950 spolu s dílem Josepha L. Mankiewicze No Way Out, který pro film v podstatě objevil Sidney Poitiera. A ten se stal jedním z prvních černošských herců, jimž byla svěřena hlavní role v celovečerním filmu. (Později také obdržel jako první černošský herec Oscara za hlavní roli.)

Své zkušenosti následně zúročil například ve snímku A Raisin in the Sun z roku 1961. Film na motivy divadelní hry černošské autorky Lorraine Hansberryové se zaměřuje na život černošské rodiny v Chicagu a citlivým způsobem popisuje motivy chudoby, rasy a společenské identity.

Poitier si zde zahrál postavu idealistického řidiče limuzíny, který si v hlavě hýčká sny o bohatství a úspěchu. Snímek se stal jedním z modelových filmů svého žánru a do dějin kinematografie se zapsal také jako první mainstreamový film s výhradně afroamerickým obsazením.

Očima dítěte: soud je na vás

Patrně nejslavnějším filmem o problematice rasismu je filmová verze románu Harper Leeové z roku 1962 Jako zabít ptáčka. Ve třicátých letech, kdy byla společnost stále rozdělena silnou rasovou nesnášenlivostí, je ze znásilnění malého děvčátka obviněn Afroameričan. Soudní proces má být výstrahou pro ostatní.

Obhajoby se ujme bílý advokát Finch, který sice má důkazy o nevině svého klienta, rozvášněná společnost si ale žádá jasný rozsudek. Výjimečnost snímku režiséra Roberta Mulligana spočívá v neobvyklém pojetí tradičního tématu. Režisér nabízí náhled na problematiku rasismu očima šestileté holčičky Scout, dcery advokáta Finche. Snímek je tak prostý jakéhokoli historického nebo politického kontextu.

Dívka jen sleduje snahu svého otce o pomoc nevinnému člověku. Mulligan tak většinu myšlenkového přesahu nechává na divákovi a v rámci možností nabízí nestranný pohled, čímž se odlišuje od předchozích filmových děl, která spoléhala na explicitnější a doslovněji zobrazované prvky rasismu.

Nechci hrát oběť

Rok 1967 byl definitivní revolucí pro afroamerické herce. Může za to dvojice výrazných snímků a u obou byl opět Sidney Poitier. V tu dobu už slavného Poitiera zaujal scénář chystaného filmu V žáru noci, který sleduje počínání černošského detektiva, jenž vyšetřuje vraždu s rasistickými motivy.

Poitier ale nebyl spokojený se scénou, kdy mu jeden z bělochů vlepí facku a on nezareaguje. Trval na tom, aby políček vrátil, jinak prý ve filmu nebude hrát. Hvězdný status nakonec nerozhodné producenty udolal a právě tato scéna se stala jednou z klíčových.

Možná právě tato jedna facka stála za definitivním zrovnoprávněním afroamerických herců v Hollywoodu a dovolila pak na plátno přenést i děj snímku Hádej, kdo přijde na večeři, jehož centrem je do té doby silně tabuizovaný vztah Afroameričana a bělošky.

Ku-klux-klan i nazi-skinheads

Dvojice Poitierových strhujících snímků vývoj filmů s tématikou rasismu pomyslně zlomila. Od této doby k ní začali filmaři pomalu, ale jistě přistupovat jako k aktuálnímu společenskému problému. O mnoho let později přístup k tomuto motivu osvěžili významní černošští režiséři John Singleton a Spike Lee. Přestali se soustředit výhradně na aktuální problémy a s chutí se vraceli i do minulosti.

Ve snímku Hamburger Hill z roku 1987 se režisér John Irvin pokusil ospravedlnit válku ve Vietnamu a načrtl strhující příběh o četě nováčků bojujících nejen s nástrahami války, ale také s napětím mezi bílými a černými vojáky. Irvinův snímek bývá považován za v podstatě jediný válečný film, který se pokusil nastínit problematiku rasismu během vietnamského konfliktu.

Gene Hackman a Willem Dafoe na stopě rasistickému násilí.

Gene Hackman a Willem Dafoe na stopě rasistickému násilí.

Do minulosti se pokusil vrátit také snímek z roku 1988 Hořící Mississippi režiséra Alana Parkera. Na motivy skutečných událostí z šedesátých let film zobrazuje vyšetřování zmizení tří bojovníků za lidská práva, na něž si možná počíhali členové Ku-klux-klanu. V naturalisticky syrovém dramatu excelovalo herecké duo Willem Dafoe a Gene Hackman. Snímek si sice oproti reálným událostem něco málo přidal, výsledné vyznění je však o to naléhavější.

Bezpochyby velmi osobní pohled na problematiku rasismu přinesl také černošský režisér Spike Lee v díle Jednej správně z roku 1989, v němž propojil motivy rasismu a určitého druhu multikulturního přátelství. To dává prostor místy až komediálně laděnému příběhu černošského roznašeče pizzy pracujícího pro brooklynského italského přistěhovalce Sala. Jejich každodenní spokojenou spolupráci ale naruší jeden ze Salových synů, jehož názory na černošské přistěhovalce patřily do Ameriky o několik dekád starší. Lee překvapuje zejména hojným využíváním humoru, který v podobně laděných filmech, zaměřených na závažnější témata, nebývá zcela obvyklý.

Před čtrnácti lety šokoval neředěnou brutalitou snímek Kultu hákového kříže, v němž režisér Tony Kaye zachytil naturalistickým pohledem téma rasismu a pravicového extremismu.

O cestě k úspěchu černošského trenéra amerického fotbalu pak vypráví dojemná Vzpomínka na Titány Boaze Yakina. Loni, téměř sto let po uvedení Zrození národa, slavil úspěch snímek Černobílý svět, který se vrátil do šedesátých let a poutavým způsobem ukázal život tehdejších černošských služebných.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Líbí se mi dělat byznys a pak se obléknout do latexu, říká MOgirl Eliška

Gnóthi Seautón, poznej sám sebe. Právě slova, která byla vytesaná nad věštírnou ve starořeckých Delfách, jsou jejím...

Bisexualita existuje, pletl jsem se, přiznal novou studií vědec

Před patnácti lety vzbudil svou prací velké kontroverze. Tvrdil v ní, že bisexualita neexistuje a že muži, kteří se k...

Život mi zachránila skautská hesla, říká muž, který prošel třemi koncentráky

Premium Byl v úplně prvním transportu do Terezína, prošel třemi koncentráky a v nejtěžších chvílích se od vyhladovění zachránil...

Bitky v garážích mají drsnou slupku, ale diváky baví, říká Ondruš

Pouliční pravidla, fanoušci nalepení u plotu, surové prostředí. Amatérské zápasy MMA jsou čím dál populárnější. „Občas...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chalupářství s masovými hroby. Teď o postapokalyptismu vznikl seriál

Hrají si na svět, který zažil kolaps, přežil ho, ale notně pochroumaný. Postapokalyptická komunita žije i v Česku....

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Staří mistři a melouny. Díky obrazům vědci stopují dějiny plodin

Je to velké detektivní pátrání. Kromě odborníka na genetiku potravin a historika umění na něm spolupracují staří...

Chalupářství s masovými hroby. Teď o postapokalyptismu vznikl seriál

Hrají si na svět, který zažil kolaps, přežil ho, ale notně pochroumaný. Postapokalyptická komunita žije i v Česku....

Bisexualita existuje, pletl jsem se, přiznal novou studií vědec

Před patnácti lety vzbudil svou prací velké kontroverze. Tvrdil v ní, že bisexualita neexistuje a že muži, kteří se k...

OBRAZEM: Veselé i poetické. Časopis Amatérský fotograf vybírá snímky roku

Některé jsou rozpustilé, jiné vybízejí k pozastavení se, hodně jich nahlíží do světa zvířat, jiné zachycují lidský...

Ze života: Rakovina prsu může bolet nejen v pozdním stádiu
Ze života: Rakovina prsu může bolet nejen v pozdním stádiu

Ráda bych s vámi sdílela svůj příběh o tom, že rakovina bolet může. A doufám, že to alespoň jedné váhající může pomoct s rozhodováním, jestli jít...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...