Výrobce přitom ví, že řadu lidí původ jeho produktu – kultivace buněk, při níž rostou v laboratorním kontejneru – odrazuje. Má však argument. „Když děláte sýr, kimčchi, těsto, to vše je exponenciální množení buněk. My neprovádíme nic jiného. Lidi si představují něco podivného, nakonec je to však něco, co děláme po stovky let,“ uvedl Chris Dammann z Bluu Seafod v pořadu americké stanice NPR.
Aktuálně jeho firma představila dva své produkty z laboratoře, rybí prsty a rybí kuličky.
Nekonečná výroba
Nastínila i výrobní postup. První krok je vlastně biopsie, což je zároveň jediný okamžik, kdy se celého procesu účastní živá ryba – její „nápomoc“ ji přitom nestojí ani utrpení, ani život. Dále producenti pracují pouze s tkání, kterou jí odebrali. Nabídnou jí živný roztok v bioreaktoru, což zaručí buněčné násobení a růst, líčí magazín The Smithsonian.
Výrobce zdůrazňuje klíčový faktor – když je díky buňkám z živé ryby k dispozici původní biomasa, vše, co následuje, je soběstačné. „To je na našich ‚zvěčnělých‘ buňkách skvělé. Zatímco běžné buňky se zdvojnásobují, řekněme, dvacetkrát a pak to skončí, zvěčnělé buňky v tom pokračují teoreticky donekonečna,“ uvedl spoluzakladatel firmy Simon Fabich pro server TechCrunch.
Kultivované rybí buňky jsou základem, při gastronomické přípravě jsou pro chuť v ústech následně obohacovány rostlinnými proteiny. Zatím maso firma zpracovává jako rybí prsty a kuličky, chystá se však i na složitější formy jako sašimi a filety. „Získat tyto podoby však bude bezesporu obtížnější. A bude trvat déle, než se dosáhne ceny srovnatelné s konvenčním produktem,“ přiznává Fabich na serveru Green Queen.
Výrobce přitom nezastírá – ačkoli i to je spíš šikovná reklama –, že jeho produkt není pro každého. „Máte-li na rybí maso alergii, měli byste po konzumaci našeho výrobku alergickou reakci,“ varoval Dammann. A dodal, že jeho prsty a kuličky nejsou ani pro vegetariány: „Definitivně to není vegetariánské, protože je to živočišný protein.“
Podtrhuje tím své hlavní marketingové sdělení: je to zkrátka rybí maso, jen vyrostlo mimo rybí tělo. Dokonce má oproti konvenčnímu rybímu masu dvě přednosti…
Zdravější než z ryby. A udržitelné
Zaprvé se mu vyhýbají potíže, které s sebou rybí maso nese kvůli znečištění moří. Maso z laboratoře neobsahuje těžké kovy, jako je rtuť, ani mikroplasty. Kromě toho produkce rybího masa v laboratoři sama oceán neznečišťuje. Na rozdíl od rybolovu, který je podle studie Greenpeace z roku 2019 největším původcem plastů v oceánských vodách, protože za ním zůstávají ztracené a opuštěné sítě a další vybavení.
Nadto rybolov, který je často nadměrný a bezohledný, drtivě narušuje podvodní ekosystémy, již beztak zkoušené klimatickým oteplováním. „Náš současný kurz produkce potravy vodních zvířat je neudržitelný, a to jak co se týče lovu divoce žijících, tak z farem,“ připomněl serveru Gizmodo Matthew Hayek z Univerzity New York. Poznamenal však, že ani proces výroby masa v laboratořích nemusí být bez výzev. Pokud zahrnuje rostlinné plodiny, mohou se do masa dostat pesticidy. Laboratorní výroba masa můžeme také za následek ničení divokých porostů pro extenzivní zemědělství.
Otázkou však zůstává, nakolik na světových trzích maso z laboratoře uspěje. Ostatně, podle serveru Gizmodo se dostalo povolení prodávat maso z laboratoře pouze jedné firmě, a to v jediné zemi na světě. Společnost Good Meat své produkty může od roku 2020 nabízet v Singapuru. Právě proto tam bude zrovna mířit i Bluu Seafood. Uspěje-li, bude se ucházet o schválení svých rybích produktů ve Spojených státech, Evropské unii a Spojeném království.
Kromě toho v laboratořích vyvíjí své masné produkty další společnosti, například sanfranciská firma Wildtype pracuje na suši z laboratorního lososa, jihokorejská Cell Meat sází na krevety, nizozemská biotechnologická společnost Meatable na hovězí párečky.
