Záběr studie z magazínu The Lancet je obří. Dosavadní důkazy o následcích konzumace průmyslově vysoce zpracovaných potravin totiž její autorský tým považoval za omezené. Svou práci pak označuje za prozatím vůbec nejrozsáhlejší.
Téma studie si takovou péči zasluhuje. Jak totiž práce v úvodu připomíná, ultrazpracované potraviny z našeho jídelníčku postupně vytlačují ty nezpracované nebo jen minimálně upravené. Ve vysokopříjmových zemích, jako je Spojené království, Kanada, Spojené státy, dnes představují 25 až 60 procent toho, co lidé jedí. Jejich souvislost s chronickými nemocemi a rizikem úmrtí doložilo několik studií. Aktuální práce, kterou vypracoval mezinárodní tým šestačtyřiceti odbornic a odborníků, se otázku rozhodla prověřit důsledněji.
Výzkum vychází z úctyhodně rozsáhlého vzorku, obsáhl téměř půl milionu mužů a žen. Studii zajímal jejich jídelníček, každé tři až čtyři roky monitorovala jejich zdravotní kondici. Pečlivě, například včetně biomarkerů. Sledovala je po průměrnou dobu šestnácti let.
MUDr. Eliška Selinger, MSc.Odbornice v oblasti epidemiologie, veřejného zdraví a výživy. Vystudovala všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a dále epidemiologii na London School of Hygiene and Tropical Medicine. Působí na Karlově univerzitě, kde kromě výživy vyučuje epidemiologii a základy evidence-based přístupu v medicíně. V současné době se podílí na přípravě celé řady analýz, doporučení a strategií zaměřených na prevenci chronických onemocnění a podporu zdravého stravování. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci vědy a vzdělávání veřejnosti. |
Podstatné bylo, že nikdo z nich v době začátku výzkumu neprodělal ani netrpěl rakovinou, ischemickou srdeční chorobou, mrtvicí, cukrovkou anebo anginou. „V tomto ohledu je studie z magazínu The Lancet ojedinělá. Dosavadní práce často sbíraly informace o konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin a nemocech v tentýž čas. Nebylo tak zřejmé, zda člověk například konzumoval ony potraviny, a proto onemocněl depresemi – nebo jestli měl deprese, a proto žil na chipsech a instantních polévkách,“ vysvětluje epidemioložka a odbornice na veřejné zdraví a výživu Eliška Selinger.
Aktuální studie vyniká časovou posloupností. „Informace o stravě lidí, které sledovala, sbírala
několik let před samotným onemocněním či úmrtním. Bylo tedy jasné, že člověk nejprve jedl ultrazpracované potraviny, a až následně onemocněl anebo zemřel. Že jsou tedy pravděpodobnou příčinou právě ony potraviny,“ poznamenává Selinger. Analýza navíc dovedla výsledky očistit od vlivu faktorů jako například konzumace alkoholu.
Než výsledky představíme, vyjasníme, do jakých čtyř kategorií se potraviny třídí a jaké jsou ty průmyslově vysoce zpracované: do jaké skupiny patří tavený sýr, kam nanuky, kam kyselé zelí?