„Nepotvrdili jsme, že by byly obětí dvojího metru ženy,“ shrnuje závěry své práce, která vyšla v magazínu Evolutionary Psychology, Edward Ottesen Kennair. „Obecně se má za to, že ženy jsou vystaveny větší sociální kontrole než muži,“ říká pro list The Daily Mail. Jenže příkřeji jsou za sexuálně aktivní chování souzeni naopak pánové, zjistil jeho výzkum.
Se svým týmem si do něj přizval na šest stovek žen a přes 330 mužů, ve věku devatenácti až třiceti let, většinou svobodných. Předložil jim fiktivní postavy mužů a žen, s různou sexuální historií, s různým počtem předchozích sexuálních partnerů, s různou frekvencí masturbace, s různou mírou nevěry. Podle onoho rejstříku se měli dotazovaní rozhodnout, jak moc by daného muže nebo ženu doporučili jako potenciálního partnera, partnerku někomu jinému.
Výsledky vyjevily, že pokud jde o o dlouhodobý vztah, respondenti i respondentky soudili fiktivní osoby příkře, ale bez rozdílu, zda šlo o ženu nebo muže. Při vyhlídkách na vážný svazek se promiskuita neodpouští, ani pánům, ani dámám. Panuje přísnost a měří se stejným metrem.
Když se však jednalo o krátkodobý vztah, soudila se promiskuita mnohem shovívavěji. Jenže pouze pokud šlo o ženy. Pánové, kteří si do své sexuální historie zapsali hodně žen, byli odsuzováni příkřeji než ženy, které se pyšnily stejně dlouhým seznamem mužů.
Tento výzkum Kennairova týmu odpovídá jeho předchozímu zkoumání. Při něm zjistil, že ženy, které používají provokativnější taktiky při flirtování pro krátkodobý vztah, mají větší úspěch než muži, kteří se pokoušejí o totéž.
Navzdory tomu, že všichni, muži i ženy, mají za to, že se přísněji soudí provokativnost a promiskuita žen – zatímco mužům se odpouští. Kennairova studie tak podle serveru PsyPost končí otázkou: Proč tento mýtus ve společnosti pořád žije? Proč nás ovládá, když ve skutečnosti vidíme promiskuitu žen jako akceptovatelnější, pokud jde o krátkodobé vztahy?
