Návštěva v rumovém ráji... co přinesla?

Návštěva v rumovém ráji... co přinesla? | foto: Profimedia.cz

Přímo ke zdroji – rumový zážitek z Kuby

  • 3
"To je všechno etanol, sajrajt," poučuje mě kubánský taxikář cestou z Trinidadu do Cienfuegos. "A který rum je teda podle vás nejlepší?" "Dobrej je arecha, ale jestli máte peníze, kupte si starý santiago."

Na Kubě jsem koncem letošní zimy strávil pouhý týden. Bylo to prachbídně málo, ale o to intenzivnější zážitky s kubánskými rumy jsem si naordinoval a o to těžší byl můj kufr při cestě zpět.

Není sajrajt jako sajrajt

Sajrajtem můj taxikář mínil exportní Havana Club, stejně jako hotelovým turistům rozlévanou mulatu.

Havana Club prý býval dobrý, ale nejpozději tehdy, když postavili novou továrnu, ho začali "šidit" a už se to nedá pít. Jistě mu to jako outsider nemám co rozmlouvat, ale v duchu s ním ani v jednom případě nesouhlasím.

Argumenty si sám pro sebe hledám snadno: kupte si lahev obyčejného Havana Club blanco a lahev základního bacardi a ochutnejte současně. Poznáte, že havana je výborný rum. Alespoň pokud jde o velké značky, o průmyslovou produkci.

I mulata se už několik let vozí do Česka, pověst zatím nemá žádnou, ale špatný rum to podle mého skromného názoru rozhodně není.

Zato rum Arecha mě nijak nenadchnul. Zkusil jsem bílý i nějaký stařený, ale na rozdíl od znalce za volantem jsem mu ve srovnání s výše zmiňovanými značkami nepřišel na chuť.

Jak nakoupit santiago

Už z Prahy jsem se ale těšil na santiago – socialistického dědice legendární značky Matusalem.

Návštěva v rumovém ráji... co přinesla?

Santiago se vyrábí ve stejné fabrice a (snad i) stejnými postupy jako kdysi nejslavnější kubánský rum.

Zraje v nejstarších sudech, co na Kubě dosud slouží – řada z nich pochází z 20. let minulého století. Značka samotná se musela po revoluci přestěhovat a matusalem. Ten, který si kupujeme dnes, se pálí v Dominikánské republice, nikoli na Kubě.

Nejlepší kubánské rumy (stejně jako doutníky a další tradiční ostrovní produkty) koupíte ve státních obchodech. Poučen všemi průvodci i veselými historkami přátel jsem se obloukem vyhnul všem "výhodným nabídkám" pouličních prodavačů.

V obchodě, zařízeném nádherným koloniálním nábytkem s vyleštěnými lahvemi úhledně srovnanými v řadě, jsem se několik minut snažil významnými pohledy přimět otrávený socialistický personál, aby se mi začal věnovat. V obchodě jsem byl sice sám, ale paní v letech měla plné ruce práce s kalkulačkou a sešitem plným čísel.

Pobouřeně vzhlédla, až když jsem začal být hlučný.

Přestal jsem o sebe ťukat lahvemi a začal se ptát na ceny, které na těch nejlepších rumech chyběly. Že by vás v takovémhle obchodě okradli, to nehrozí.

Ceny jsou pevně dané: sice se rok od roku zvyšují, ale – jak jsem zjistil – stejný rum vás bude stát všude stejně.

Návštěva v rumovém ráji... co přinesla?

Přepočtem přes konvertibilní kubánské frfníky jsem seznal, že lahev jedenáctiletého santiaga mne vyjde asi na osm stovek. Pro Kubánce cena mohutně přemrštěná, pro našince výhodná.

Mazlím se s lahví, odhodlán dostát svému socialistickému závazku, že ji dovezu neotevřenou domů.

Nová legenda

Spolu se santiagem jsem si pořídil i sedmiletý rumový likér Legendario, jakýsi kubánský "rumový Grand Marnier".

Sladká, hebká chuť, "dámské pití", ovšem s plnokrevným šmrncem čtyřiceti procent alkoholu.

Musím se přiznat, že elixír jménem Legendario jsem před cestou na ostrov neznal a po ochutnání jsem se pevně rozhodl, že mi stojí za kufr navíc. Jakási Kanaďanka mi sice vysvětlovala, že loni ho tu koupila v přepočtu za osmdesát korun, teď že už stojí tři stovky, ale "prémiová" cena mi přijde oprávněná.

V obchodech je běžně k dostání asi tucet značek domácích rumů a jejich variant. Kromě těch už zmíněných patří k nejrozšířenějším značka Varadero (už název napovídá, komu je rum určen a jaká asi bude jeho kvalita), Caney, občas Caribbean Club, Siboney, Palmas Paticruzado, Cubaney a další.

Svatý Jakub obstál

Co jsem si to přivezl? Kupodivu se cestou z Havany přes Paříž do Prahy nic neztratilo ani nerozbilo.

Vzorky "levných" kubánských značek jsem pokoštoval už na ostrově, zásadní pro mne byla láhev santiaga. Podrobil jsem ji ultimativnímu testu: srovnávací degustaci toho nejlepšího, co jsem doma měl.

Návštěva v rumovém ráji... co přinesla?

Vedle sebe jsem postavil jedenáctileté santiago, desetiletý Havana Club Barrel Proof  a 23letou guatemalskou zacapu.

Nejmladší ze vzorků je na českém trhu nejdražší: Barrel Proof stojí kolem sedmnácti stovek za litr. Zacapu lze pořídit za 1 300, santiago běžně sehnat nelze (i když zapátráte-li po českém internetu, najdete ho), já ho pořídil za zmíněných osm set.

HC Barrel Proof si nevedl špatně, ve srovnání se santiagem ale nebyl tak plný a jemný, rozdíl je patrný i začátečníkovi.

Mocná vanilková vůně santiaga spolu s nádechem pomeranče byla pro HC příliš velkým soupeřem.

Dokonce jsem si myslel, že santiago bude víc než sparing partnerem i pro zacapu – chuťové srovnání ale znovu prokázalo neochvějnou pozici guatemalské jedničky.

Santiago de Cuba, pocházející ze stejnojmenného města na jihovýchodním pobřeží ostrova, je všeobecně považován za nejlepší kubánský rum.

Právem.

Sám jsem si ho zařadil mezi nejlepší rumy světa.

Havana Club Máximo stejně jako Zacapa Centenario však jedenáctileté Santiago odsouvají z prvních příček.

Možná ale jen proto, že jsem při nákupu udělal zásadní chybu – neodhodlal jsem se k tomu, abych té neochotné Ženě za pultem přisypal několik tisícovek navíc za pětadvacetileté Santiago Extra Anejo.