Otestovat, jak realisticky nahlížejí na svou přitažlivost muži a ženy, se rozhodl kolektiv psycholožky Cartin Perillouxové z americké Williams College. Pokusu, o němž píše server psychcentral.com, se účastnilo 96 vysokoškoláků a 103 vysokoškolaček. Každý z nich podstoupil pět tříminutových rozhovorů se zástupcem opačného pohlaví.
Ještě před konverzacemi účastníci hodnotili, jak si připadají sami atraktivní a do jaké míry jim jde o krátkodobý sexuální vztah. Po "rychlo-schůzkách" naopak hodnotili, jak na ně působili, po mnoha stránkách, včetně fyzické atraktivity a sexuální přitažlivosti, jejich partneři z rozhovorů.
Výzkumníci zjistili, že muži mají tendenci přeceňovat, jakým magnetem jsou pro ženy, o něž stojí. Týkalo se to mužů, kteří si sami o sobě mysleli, že jsou přitažliví (zatímco dámy byly jiného názoru), pánů, kteří se setkali s ženami, které považovali za velmi atraktivní, i těch, kdo hledali spíš románek na jednu noc než skutečný vztah. Realistickým zhodnocením situace se pyšnila jen jedna skupina mužů, a to ti, které samy ženy hodnotily jako atraktivní.
Pro ženy pak obecně platil pravý opak, podceňovaly, jak atraktivně na své protějšky působí.
Evoluční psychologie pro to přitom má podle Perillouxové vysvětlení.
Pánové a dámy, dejte si pozor
"Jako muž můžete udělat dvě chyby," vysvětluje psycholožka. "Můžete si mylně myslet ´Ha, tahle po mně fakt jde´ a nakonec se ukáže, že to není pravda. V tomhle případě za to dotyčný zaplatí rozpaky nebo tím, že utrpí jeho reputace." V druhém případě však promešká slibnou příležitost. "A to je z hlediska reprodukčního úspěchu velká ztráta," zdůrazňuje Perillouxová.
"Když muž propásne příležitost na seznámení, přichází o hodně," dodala pro server discovery.com. "Žena může mít sex s tisícovkou mužů za rok, ale navzdory tomu mít jen jedno či dvě děti. To, zda využije, nebo nevyužije příležitost k seznámení, není přímo spojeno s jejím reprodukčním úspěchem."
Vědci mají za to, že muž, který sice žije v sebeiluzi a namlouvá si, jak moc se té či které zapsal do srdce, ale nehledí na to, nakonec "skóruje" častěji. A nejen to, svou tendenci k nadhodnocení může navíc přenést i na své genetické následovníky.
Závěry výzkumu nemusí být zajímavé jen pro akademiky, upozorňují vědci, mohou leccos napovědět oběma genderovým skupinám o vzájemné komunikaci. "Ženy by si měly být vědomy rizika a komunikovat tak jasně a nedvojsmyslně, jak jen to jde," říká Perillouxová s tím, že by měly omezit gesta, jako je oční kontakt či kladení ruky na mužovo rameno, která u mužů snadno vyvolávají nedorozumění.
Muži by pak měli mít na zřeteli, že čím je žena atraktivnější, tím víc se mohou plést, pokud jde o její zájem o ně.
