Bizarní výzkumy: Jak tančí včely po kokainu? A smíří droga myši s jazzem?

aktualizováno 
Kokain roztancuje včely a naučí krysy milovat jazz. Seznamte se s dalšími výzkumy, nad nimiž zůstane rozum stát. I když jen na první pohled.

S pomocí kokainu vzaly nakonec krysy na milost i hudbu. I jazz | foto: Profimedia.cz

Kokain dělá ze včel extravagantní tanečnice

Zjednodušený závěr studie amerických a australských vědců z roku 2008 zní prostě: Kokain má na včely podobné účinky jako na lidi. Mění se jejich soudy a jsou přehnaně nadšené z věcí, které by je jinak až tak nevzrušily. Jsou rozjařené, jednají rozmáchle. A rády „mluví“ se svými družkami.

Autoři studie publikované v magazínu The Journal of Experimental Biology svůj výzkum postavili na včelím tanci, jímž hmyz ohlašuje, když se mu podaří najít výjimečně dobrý zdroj pylu nebo nektaru, po návratu do úlu svým kolegům. „Je to velmi integrovaný komunikační systém, velmi propracovaný a velmi elegantní, je to jeden ze sedmi zvířecích divů světa,“ rozplýval se profesor neurovědy Gene Robinson, který se na výzkum podílel.

S kolegy přitom dostal nápad odhalit, co s včelami a jejich taneční komunikací udělá aplikace kokainu. Zjistili, že ty včely pátrající po potravě, jimž dopřáli drogu, tancovaly častěji a energičtěji než jejich kolegyně v reakci na potravu téže kvality. „Tančily zhruba dvakrát tolik co nezdrogované včely a o 25 procent rychleji,“ líčil s pečlivostí Andrew Barron, další z výzkumníků.

Fotogalerie

Nebylo to žádné opilecké chování, včely po kokainu tancovaly v pravý čas na pravém místě, které je jako „taneční parket“ v úlu vymezeno. „Nedošlo k tomu, že by se na parketu jen tak divoce motaly bez kontroly. Informace o vzdálenosti a lokalizaci byla zachována,“ popisoval Robinson. Včely po kokainu prostě jen na potravu reagovaly lehce přehnaně.

A jak vědce vůbec napadlo podat včelám kokain? Na začátku stál jejich zájem o oktopamin, látku, která má vliv na chování některých zvířat, zejména na konzumaci potravy a pohyb. Mnohé organismy na oktopamin reagují tím, že jedí více. Včely však ne, jejich odpovědí je akceptace nižší kvality potravy.

Má oktopamin vliv na jejich tanec? Tak zněla Robinsonova původní otázka. Svou prací z roku 2007 si odpověděl: ano, má, tančí více. „Za onou studií byla myšlenka, že mechanismus, který strukturuje sobecké chování, tedy větší konzumace potravy, byl možná během sociální evoluce kooptován tak, aby produkoval altruistické chování,“ popisuje Robinson. Jinými slovy, místo toho, aby včely jedly více, snažily se pod vlivem oktopaminu prostřednictvím tance o nalezenou potravu co nejvíc rozdělit. Sobectví bylo nahrazeno altruismem.

Vědce však jejich chování zajímalo dál, následná otázka tedy zněla, zda mají včely systém odměn. A právě tento řetězec úvah vysvětluje na první pohled ještě větší záhadu, než je oktopamin a systém odměn u včel dohromady: proč vědce vlastně vůbec napadlo podstrojovat hmyzu kokain.

Vysvětlení spočívá v tom, že kokain má na systém odměn vliv, alespoň u savců, a to prostřednictvím dopaminu. Ten totiž odměňuje altruistické chování pozitivním pocitem, díky aktivaci mozkových center rozkoše.

Finální poselství studie z roku 2008 tedy zní, že protože na kokain včely reagovaly altruistickým projevem, tancem a snahou rozdělit se o potravu, zná mozek hmyzu mechanismus odměny. A to je něco, co se před onou velmi podezřele vypadající studií nevědělo. A co její realizaci vysvětluje.

Krysy si oblíbí i jazz. Ale jen po kokainu

Beethovenova klasika Pro Elišku, nebo rozvrkočená ikonická skladba Four jazzmana Milese Davise? Tenhle dotaz položili vědci z americké Albany Medical College... laboratorním krysám. Za svůj pokus si vysloužili protesty ochránců zvířat i spolků starajících se o to, kam jdou peníze daňových poplatníků, posměšný zájem reportérů a přední místa na žebříčcích nejzbytečnějších a nejbizarnějších vědeckých výzkumů.

Seriál o bizarních výzkumech

Trpí datlové bolestmi hlavy? Mohou žáby levitovat?

Žába profesora Geimeho vystoupala do dvou metrů a zbavila se zemské tíže. Díky...

Jeho autoři při něm hlodavcům dali možnost pomocí jakéhosi ciferníku vybírat, zda budou poslouchat jednu, nebo druhou skladbu, či snad raději zvolí ticho. To udělaly nejčastěji. Kromě toho však vědci zjišťovali, jaká je jejich nejméně častá volba, tedy kterou z oněch tří variant mají rády nejméně. Poté jim dali kokain a dopřáli jim právě tu.

Zjistili, že stačilo pár diskoték, které spojovaly původně nejméně oblíbenou skladbu s kokainovým potěšení – a myši vzaly svůj nejneoblíbenější song na milost. A to dokonce, i když se test opakoval ve stavu bez drogového opojení. „Zjistili jsme, že krysy původně dávaly přednost tichu před hudbou, že se však dá tato preference změnit působením kokainu,“ shrnují závěry vědci a dodávají: „Po opakovaném spojení s odměnou, tedy kokainem, může hudba u krys vyprodukovat podmíněnou kontextovou preferenci.“

Ostatně, nebyl to jejich první pokus onoho druhu. Tentýž tým již předtím zkoumal, co udělá s krysím vztahem k Milesi Davisovi metamfetamin. Nejprve vytáhli několik krys z jejich kolonie a po devadesát minut jim přehrávali skladbu Four. Pozorovali, jak vysoká je při tom jejich lokomoční aktivita, zjednodušeně, jak moc se při poslechu hýbou. Nato je vrátili zpět mezi své. A poté celé opakovali.

Pak však, tušíte správně, části z nich přehrávání zpestřili podáním metamfetaminu. A opravdu, lokomoční aktivita obdarovaných byla samozřejmě vyšší. Poté je sedm dní nechali o samotě, bez kolegů, bez hudby i bez drog. A po tomto půstu jim opět nabídli Milese Davise, ovšem bez drog. Zjistili, že ta skupiny hlodavců, kteří si jazz předtím užívala na amfetaminu, vykazovala vyšší lokomoční aktivitu i nyní. A měla vyšší hladiny dopaminu. Jinými slovy, vědci tak dokázali, že hudební podněty mohou vyvolat stavy podobné stavům po drogách, pokud si je s nimi uživatel spojuje.

Pokusy však vyvolaly poprask a jeden z klíčových autorů Stanley Glick vzpomíná, jak mu „šli reportéři po krku“. Za výzkumem si však stojí, stejně jako vedení jeho univerzity. Práce byly součástí vyvíjení látky, která by mohla snížit touhu narkomanů po droze.

Autoři:

Nejčtenější

Jsem hravá a výstřední, přátelská a nekonfliktní, říká MOgirl Loo

Den zlepší i pouhý úsměv, říká Mogirl Loo.

Jejím dětským snem bylo prý užívat si život a mít kolem sebe přátele. „Zatím mi to jde,“ usmívá se MOgirl Loo.

Za radostí a rozkoší. Řádová sestra uprchla z klášterní nudy, říká archiv

Svůj život v benediktinském klášteře středověká Johanka ukončila v roce 1318...

Není to jen příběh o touze po tělesném chtíči. Je to příběh o vzdoru, nepřizpůsobivosti, síle. V době, kdy si ženy...

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

I láska k přírodě prochází žaludkem. Invazivní druhy končí v USA na talíři

Enviromentální gastronomie. Nebo gastronomický enviromentalismus? Ochrana...

Symbolem ochrany přírody se stalo vegetariánství. V mnoha ohledech právem. Konzumaci masa však není třeba zavrhovat....

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

Další z rubriky

Rychlená rebarbora je britskou chloubou. Sklízí se ve tmě, při svíčce

Pěstební proces, ověřený po dvě stě let, se dodržuje pečlivě. Do pařeniště se...

Vystavuje se drsným podmínkám. Zoceluje se v mrazu, extrémní sílu v sobě nalézá v naprosté tmě stodol. Aby jí pěstitelé...

VIDEO: Cítím stud, mrazení, vzrušení, popisuje pocity exhibicionistka

Modelka Irena si libuje ve svazování

Ráda se vystavuje nahá a ráda předvádí, jak je objektem hrátek s dominancí a podřízeností. „Nejsem však ryzí...

Skrytá poselství: američtí zajatci ponížili věznitele vztyčenými prostředníčky

Na tomto snímku vztyčil prostředník Rizalino L. Aluague, druhý zprava v dolní...

Přežít v izolaci a nezbláznit se, nepodlehnout nátlaku a mučení, vytrvat. Zdolat takovou životní zkoušku je o něco...

Najdete na iDNES.cz