zavřít
1 / 20
náhledy
Byla to exploze. V polovině sedmdesátých let vybouchla francouzská metropole rytmem hardcore porna. Nestoudné, sexuálně explicitní filmy se v ní natáčely i promítaly. Pornografická kina se neskrývala a představovala svérázný, ponurý, chlípný svět.
Autor: Getty Images
Na začátku sedmdesátých let vyprodukovaly francouzské společnosti kolem dvaadvaceti vlastních erotických, soft porno filmů. Do roku 1978 to bylo kolem dvou stovek kusů porno produkce.
Autor: Getty Images
Onu změnu vysvětluje mimo jiné uvolnění, které přišlo s ministrem kultury Michelen Guyem. Zrušil cenzuru erotických a pornografických filmů.
Autor: Getty Images
Průlom podtrhl film Emmanuelle v roce 1974.
Autor: Getty Images
Svoboda porno kinematografie měla svá pravidla. Přišla výměnou za vyšší daně za produkci pornografických snímků, promítat je musela pouze specializovaná kina, jimž byla zapovězena běžná filmová produkce.
Autor: Getty Images
Pornokina byla segregována, chcete-li. Stala se světem pro sebe. A nebyla jen místem pokoutního sledování sexuálně explicitní produkce, byla i dějištěm sexuálního seznamování se.
Autor: Getty Images
To však rozhodně neznamená, že by se krčila v podchodech a tmavých zákoutích periferie, aby se nesetkala s hněvem a zostouzením. Jejich poutače se pyšně nesly nad rušnými třídami samého srdce metropole.
Autor: Getty Images
Centrem pornografie na plátně byla oblast kolem železničních nádraží Gare du Nord, Gare de l´Est, Montparnasse a Saint Lazare.
Autor: Getty Images
A poté centra prostituce Clichy, Pigalle, Boulevards, Halles. Paříž nebyla stydlivá.
Autor: Getty Images
Mimochodem, toto je dáma, která byla jednou z hybatelek boomu francouzských pornografických 35mm filmů. Madam Jenny Gérardová
Autor: Getty Images
Mezi nejslavnější veřejné svatostánky pornografie patřila například jména jako Le Beverley na Ville Neuve, Louxor na bulváru de Magenta, Cigale na bulváru Marguerite de Rochechouart, Cinevog Lazare na Saint Lazare, Scala na bulváru Strasbourg, Marais na ulici Temple.
Autor: Getty Images
Další kina jako Dragon, Marotte, TCB se specializovala na gay produkci.
Autor: Getty Images
V uzavřeném světě pornokin vyrostla specifická subkultura, přirozeně především mužská. Se svými společnými konturami, nevyřčenými důvody, zvyky. Než si příchozí sedl, ve ztmavlém sálku s pomocí zapalovače obhlédl sedačku, zda není potřísněná.
Autor: Getty Images
Z plátna se ozývaly halasné vzdechy, sténání, ony zvuky kontrastovaly s tichem, které se vznášelo nad publikem.
Autor: Getty Images
I kolem heterosexuálních pornofilmů korzovali homosexuálové, v naději, že divákům poskytne tma a záplava orgasmů na plátně alibi pro výlet do jejich potěšení formou orálního sexu nebo masturbace.
Autor: Getty Images
Svět pornokin se stal sám o sobě předmětem filmových děl, zachytily ho například snímky La chatte à deux têtes (Dvouhlavá kočka) Jacquese Nolota a Simone Barbès ou la vertu (Simone Barbès aneb ctnosti) režisérky Marie-Claude Treilhou, ale též drama Neige režisérského dua Juliet Berto a Jean-Henri Roger.
Autor: Getty Images
Zlatý věk pařížských pornokin netrval dlouho, zhruba deset let. Nepřečkal rok 1985, jeho rychlý konec způsobilo rozšíření porna na kazetách VHS a rozmach AIDS.
Autor: Getty Images
Největší houževnatost prokázalo malé kino Le Beverley.
Autor: Profimedia.cz
Hřích rozsévalo po celých třiačtyřicet let.
Autor: Profimedia.cz
Finálně zatáhl oponu jeho poslední majitel Maurice Laroche v březnu roku 2018. Biograf vedl po více než třicet let. V posledních letech ho nad vodou drželi především důchodci, věrní návštěvníci, kteří pamatovali jeho slávu.
Autor: Getty Images
