Nejprve však práce vydaná v magazínu Sexual Health & Compulsivity shrnuje mechanismus, jímž porno škodí. Základem je propast mezi našimi hodnotami a naším jednáním. Znamená to, že konzumace porna může narazit na naše morální normy. Následkem morálního konfliktu je rostoucí pocit hanby. A ten vede k opuštěnosti, psychické skleslosti, sklíčenosti. Začíná to pornem, končí to depresí, rýsuje chmurnou cestu autorský kolektiv.
Studie zjišťovala, jak z toho ven. Neuchýlila se k jednoduché možnosti pornografie se vzdát, když ji naše morálka nemá ráda. Hledala způsob, jak následný řetězec cesty k depresi přerušit, jak z něj najít cestu ven. Bylo to vědecké pátrání.
Autorský kolektiv ho podstoupil s více než sto šedesáti muži od devatenácti do třiceti let, kteří se doznali, že porno sledují. Nechali se zpovídat, jak často, jak onu konzumaci morálně hodnotí, zda zažívají pocity sexuálního studu, opuštěnosti, deprese. A poté odpovídali též na docela jinou otázku, zda mají přátele, kamarády a jak blízký mají vztah.
Analýza vyjevila, jak se s pornem a morálním konfliktem vyrovnat bez deprese: tak jako chlapsky.



















