Kliniky na podporu plodnosti totiž zatím podle serveru The Guardian muže nabádají, aby se pro co nejkvalitnější spermie po několik dní zdržovali ejakulace. Oxfordská práce však tvrdí pravý opak.
Negativní účinky abstinence na poškození DNA spermií a jejich oxidativní narušení bylo značné, proto jsme si jistí, že to jsou biologicky podstatná a významné efekty, cituje list vedoucího práce biologa Krishe Sanghviho.
Prodleva kvalitě nesvědčí
Jeho tým analyzoval celkem 115 studií, které zahrnuly téměř 55 tisíc mužů, a dalších šestapadesát, které se týkaly ukládání spermií v třiceti zvířecích druzích. Zjištění bylo jednoznačné, spermie během času přicházejí o kvalitu. Platilo to pro lidi i zvířata a platilo to bez ohledu na věk.
„Protože spermie jsou velmi mobilní a mají minimální cytoplazmu, rychle vyčerpávají své energetické rezervy a mají omezenou kapacitu pro obnovu. Kvůli tomu je jejich uskladňování v porovnání s jinými typy buněk velmi poškozující,“ cituje server Euronews bioložku Rebeccu Deanovou, která se na výzkumu podílela. Pravidelná ejakulace tak podle ní může podpořit mužskou plodnost.
Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje zdržet se ejakulace dva až sedm dní před podstoupením testu spermií na plodnost. Jenže cílem doporučení bylo získat co nejvíc spermií, ne jejich kvalita. Ta s abstinencí klesá. „Je-li jedinou věcí, která páry nebo kliniky zajímá, kvantita spermií, není sexuální abstinence nezbytně špatná,“ líčí Sanghvi, „ale úspěch, jde-li o plodnost, nebude zaručený jen množstvím spermií, ale též jejich kvalitou.“
Oxfordská metaanalýza, která vyšla v magazínu Proceedings of the Royal Society B, nejde tak docela proti předchozím vědeckým zjištěním, připomíná androlog Allan Pacey. Kratší abstinence podle něj zaručuje čerstvější, mobilnější spermie s méně poškozenou DNA.
A směr, kterým se studie dívá, potvrdil i pokus publikovaný v magazínu The Lancet. Porovnával úspěch v oplodnění in vitro v případě mužů, kteří se zdrželi ejakulace ne déle než dva dny předtím, než odevzdali spermie, a pánů, kteří vyslechli doporučení Světové zdravotnické organizace a abstinovali dva až sedm dní. První skupina měla šestačtyřicetiprocentní úspěch, druhá jen šestatřicetiprocentní.
