Pivo v kožichu
Skotský pivovar Brew Dog si zaslouží zmínku i proto, že vyrábí piva s extrémně vysokým procentem alkoholu, v roce 2010 však vyvolal kontroverze speciálem Konec historie (The End of History). Terčem kritiky se překvapivě nestala cena, která přesahovala tisíc dolarů za lahev, ani obsah 55 procent alkoholu, ale originální balení produktu.
Skotové James Watt a Martin Dickie totiž prodávali lahve v obalech vyrobených z vycpaných veverek. „Byl to konceptuální sňatek mezi uměním, taxidermií (preparací) a zručným vařením piva. Lahve Konce historie jsou krásné a přitom zneklidňující, narušují konvence a tabu, stejně jako pivo uvnitř,“ psali oba sládci. Vyprodáno bylo za čtyři hodiny. Jenže záhy se do nich pustili ochránci zvířat z celého světa.
BrewDog vyrábí pekelně silná piva i dnes. Aktuální edice „Potopte Bismarck“ má 41 procent alkoholu. Ale s veverkami je kvůli kritice konec.
Když recepturu změní kritika
Pivo, nebo energetický nápoj? Ne každý staví své podnikání na jistotě. Značka chicagského pivovaru Four Loko dobyla v roce 2005 trhy 49 amerických států a prosadila se i v Mexiku, Peru, Bolívii a Hondurasu. Ale bylo to ještě vůbec pivo? Populární alkoholický chlazený nápoj sice stál na základu chmele a sladu, ale mimo jiné obsahoval ještě guaranu, kofein, taurin a extrakt z pelyňku.
Kombinoval suroviny různých energetických drinků, což se konkurenci vůbec nelíbilo. V průběhu let se proto osvěžující produkt dočkal řady regionálních a státních zákazů prodeje. Vadilo „nebezpečné spojení kofeinu a alkoholu“ a užití pelyňku, který se historicky používal při výrobě absintu.
Zásadní kontroverze vyvolávala ve Spojených státech reklamní kampaň „Nadržený, hyperaktivní a šťastný“, při které Four Loko údajně pobízel ke konzumaci nezletilé. Ve snaze zavděčit se kritikům Four Loko postupně odřezal všechny kontroverzní ingredience, až se nakonec stal poměrně fádním pivem s celkovým obsahem alkoholu od šesti do 14 procent s různými ovocnými příchutěmi.
Původní plechovky „psychedelického“ piva podle originální receptury jsou dnes ceněným sběratelským kouskem a v internetových aukcích jsou k dostání za pětinásobek původní ceny.
Tajní agenti v pivovaru
Pivovar Lagunitas v kalifornské Petalumě ležel americkému Úřadu pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny (BATF) v žaludku. Zdálo se jim, že parta kolem sládka Tony Mageeho neholduje jen alkoholu, ale že ve výrobně kvete i obchod se zakázanými drogami. První konflikt měl podobu malé administrativní války. BATF totiž zakázal, aby další edice piva z Petalumy nesla název The Kronik. Prý totiž až příliš připomínal pouliční označení oblíbené rekreační drogy americké mládeže, syntetického konopí.
Lagunitas tedy přelepil kritizovanou etiketu piva nápisem „Cenzurováno“. O reklamu tak měli hned postaráno, stejně jako o problémy. BATF totiž nasadil do pivovaru dva své agenty, kteří se v utajení po osm týdnů pokoušeli od zaměstnanců pivovaru zakoupit nelegální drogy. „Vtipné bylo, že pár kluků jim je chtělo dát, ale ne prodat,“ vzpomíná Magee.
Výsledkem tedy byla jen tři dočasná zadržení osob za držení omamných látek a dvacetidenní pozastavení výrobní licence Lagunitas. Ve vzpomínce na tuto neradostnou epizodu tak Lagunitas každý leden vydává limitovanou edici desetiprocentního piva s komplikovaným názvem „Undercover Investigation Shut-Down Ale“, tedy „Uzavřeno kvůli tajnému vyšetřování“.
Sebevražda, nebo lynčování?
Joe Short vaří v michiganském městečku Bellaire pivo od roku 2004. Nepohrdl domem, kde před sto lety fungovala jídelna City Park Grill. Proč by v tom měl být problém? V roce 1900 se totiž v jejím sklepení oběsil její majitel Frank Fochtman.
„Nedělal jsem z toho nikdy žádnou senzaci. Nepřijde mi, že by tu strašil jeho duch, ale říká se to. Občas na něj svedeme nějaké rozbité sklo. Říkáme v dobrém, že nám tu dává na všechno pozor,“ vysvětloval novinářům šéfmanažer pivovaru Jason Septic.
Komplikace nastaly, když se na etiketě jejich IPA značky Hangin’ Frank (Viselec Frank) objevil nakreslený oběšenec. Nestěžovali si vzdálení potomci zesnulého Fochtmana ani místní obyvatelé znalí tragického příběhu. Ozvali se ochránci lidských práv. Technicky je nepobouřilo zobrazení sebevraždy, ale to, že visící figura má tmavé ruce.
„Přišlo jim, že viselec Frank vypadá jako černoch. Že by si z toho někdo mohl vyvodit odkaz na lynčování,“ říkal Short. „K balení piva jsme začali vkládat leták, vysvětlující duchařskou historku, s detailem namalované ruky pana Fochtmana, ale všechno marné. Nakonec jsme raději pivo přejmenovali na ControversiALE.“
Problematická etiketa
Dánský pivovar Mikkeller si to rozlil v Mexiku. Jeho pivo Mexas Ranger totiž na etiketě zobrazuje výjev, který může nápadně připomínat mexickou rodinku prchající přes hranice. Web Beer Advocate přesto píše: „Jediným skutečně urážlivým aspektem tohoto piva je, že obsahuje koření, kakao, černé fazole a avokádo.“
Státní komise pro kontrolu nápojů ve státě Michigan v roce 2011 „odstavila“ pivo s názvem Raging Bitch (Vzteklá čubka) s rozezlenou fenou na etiketě. Oficiální zdůvodnění? „V nápojových lístcích restaurací by mohlo působit na mladší čtenáře negativně.“
Nařčení ze zločinu z nenávisti si poté vysloužil kalifornský pivovar Lost Coast Brewery. Jejich etiketa zobrazovala indického sloního boha Ganéšu, což údajně mělo občany s hinduistickým vyznáním odrazovat od praktikování jejich víry.
