Pochází z archeologického stanoviště v jihovýchodní provincii Če-t´iang a ukrývalo se v mohyle velké zhruba jako tři čtvrtiny fotbalového hřiště. Kromě dvou koster v ní vědci našli též hliněné nádoby typu „hu“ a v nich zbytky toho, co kdysi bývalo rýžovým pivem.
Záměr, nebo síla pivní náhody?
Nádoby totiž obsahovaly stopy škrobu, zkamenělé zbytky rostlin a zbytky hub. „Výsledky analýzy odhalily, že nádoby sloužily k uchovávání piva v nejobecnějším smyslu slova, kvašeného piva vyráběného z rýže, rostliny zvané Jobovy slzy neboli slzovka obecná a neidentifikovaných hlíz,“ cituje server Gizmodo archeologa Jiajinga Wanga.
Je to pozoruhodný nález, protože zatímco dnes je oblast velkým producentem rýže, v oné době byla tato plodina jen velmi krátce domestikována. Natož aby se z ní vyráběl komplikovaným procesem fermentace alkohol.
Jako jeho startér zřejmě sloužila plíseň, jejíž stopy se v nádobě našly též. Jestli však k tomu došlo již záměrně, podle receptu, nebo v rámci experimentu či dokonce náhodou, vědci samozřejmě nevědí. „Jak lidé dělali plíseň před devíti tisíci lety, nevíme, protože k fermentaci může dojít přirozeným způsobem. Když lidé nechali zbytky rýže a zrnka chytla plíseň, mohli zaznamenat, že se časem staly sladšími a alkoholičtějšími. Zatímco neznali biochemii, která za procesem plísně stojí, pravděpodobně pozorovali fermentační proces a posunovali ho metodou pokus omyl,“ líčí Wang.
Společenská hodnota piva
Dušené maso podle Babylóňanů. Vědci oživili čtyři tisíce let starý recept Nejsou příliš konkrétní a detailní, ale svědčí o tom, že už babylónskému starověku záleželo na pestrých, sofistikovaných chutích. Kuchaři oné doby je míchali, používali koření, bylinky. Starobabylónské recepty, které vědci přeložili a použili v kuchyni, vedou k překvapivě důvtipným pokrmům. |
Všechny faktory nálezu a dobový kontext přitom dovolí soud o tom, jakou hodnotu svému pivu tehdejší společnost přisuzovala. A i to je cílem studie, kterou Wangově týmu vydal magazín PLOS ONE. Zohlednit se musí relativní vzácnost ingrediencí a složitost přípravy.
Závěr? Konzumace piva rozhodně nebyla všední záležitostí, staří Číňané jím nezaháněli žízeň, nezapíjeli jím sousta při obědu nebo večeři, nedopřávali si ho k večerní zábavě. Sloužilo k unikátním, rituálním momentům. Jako byl pohřeb. Pokud si to ovšem mohli pozůstalí dovolit.
Byl to nápoj, jehož společenská hodnota byla velmi vysoká, dovozuje na serveru Science Alert David Nield. Jak poznamenává Smithsonian Magazine, odpovídaly by tomu i samotné nádoby, v nichž se usazeniny našly. Jsou jedněmi z nejstarších malovaných nádob světa, zdobí je abstraktní náměty. Na jiných nalezištích je neodhalíte.
Mnozí autoři zastávají názor, že výroba alkoholických nápojů sloužila k posílení společenských vazeb. Jejich konzumace vytvářela a posilovala svazky, propagovala spolupráci. Podle autorů práce z PLOS ONE mohl být tento přínos rýžového piva a jeho konzumace dokonce oním důvodem, proč se v provincii Če-t´iang tak rozvinula produkce rýže a složitá společnost, která na ní byla založená.
Samotné pivo však bylo jiné než dnešní. „Nebylo jako IPA, kterou dnes pijeme. Byl to lehce kvašený a sladký alkoholický nápoj, měl pravděpodobně zakalenou barvu,“ vylíčil Wang.
Existují však i starší nálezy pivních nápojů, pocházejí z Turecka nebo Izraele, kde ho natúfienská kultura vyráběla již před 13 tisíci lety.
