Vyšla z výzkumu artefaktů z naleziště z rané doby kamenné u řeky Jordán v severním Izraeli. Našly se zde zkamenělé zvířecí ostatky, ale též nástroje z čediče, palice a kamenné podložky, které sloužily k drcení a rozbíjení. Na nich se našly zbytky rostlinných surovin, které zpracovávaly. Byly staré 780 tisíc let.
Organické látky na nástrojích nechal autorský tým studie, která vyšla v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences, prověřit s použitím nejmodernějších technologií. Vyjevil se jim tak jídelníček obyvatel pravěkého ležení v údolí Hula. Věda tak získala vůbec první doklad o potravě obsahující škrob v jídelníčku pralidí.
Velmi rostlinné paleo
Na nástrojích nebo v nich jich našla celou plejádu. Naši předchůdci již v oné době konzumovali obilniny, luštěniny, žaludy, vodní rostliny jako stulík žlutý nebo dnes již neexistující vodní kaštan.
Jak přitom studie hned ve svém úvodu poznamenává, rostliny byly navzdory svému významu pro lidskou stravu, kognitivní schopnosti, chování přehlíženy, málokdy byly považovány za motor lidské evoluce. Především proto, že zbytky rostlin jsou jednoduše archeologicky dostupné a viditelné než zvířecí.
Jenže absence důkazu není důkaz absence. Pokročilejší metody však omyl, na němž mimochodem stojí právě paleo dieta, napravily. Dnes již můžeme s jistotou konstatovat, že jedli nejen maso, ale i sacharidy, ty možná tvořily vysoké procento jejich stravy, uvedl listu The Times of Israel vedoucí výzkumu Hadar Achituv.
A zatímco věda tradičně považovala za hlavní pohon rozvoje raných lidských společností, kognitivních schopností a technologií lovecké strategie, izraelská studie dodává, že rostlinná konzumace hrála rovněž zásadní roli. Protože výzkum doložil víc než jen fakt, že pravěká společenství, která podle všeho patřila k Homo erectus, jak uvádí server Ancient Origins, jedla rostliny.
Přinesl též důkazy o tom, co to vypovídá o jejich kognitivních a sociálních schopnostech. A co to teda znamenalo pro evoluci.