Obskurní obal ukrývá klenot experimentální hudby. Nebo spíš experimetální?
Jeho osobnost stojí na oněch dvou pilířích, tvrdé, experimentální muzice a na víře. Podtrhuje to již obal jeho magnetofonové kazety, kterou na jaře roku 2025 vydal v počtu 150 kusů.
Do světa vyšla jako skutečná lahůdka pro milovníky obskurit, produktů podivínství, trofejí z kategorie bizarností. Na patřičně amatérsky vyvedeném přebalu se tyčí Tabakis v eksorassonu, rouchu duchovních řecké ortodoxní církve, a kamilavce, pevné kněžské pokrývce hlavy bez krempy. V ruce sedmistrunnou kytaru. Vše je v black metalově černé, narušuje ji jen Tabakisův nebesky bělostný vous.
Kolem portrétu je vysázeno sedmatřicet rudých růží, vše na podkladu kýčovitě modrých nebes s obláčky. Nahoře název pětatřicetiminutového alba: Paradise Metal, Rajský metal. A ještě jedno poselství: písmena kolem řeckého ortodoxního kříže na pekelné kytaře nesou zkratku motta „Ježíš Kristus vítězí“.
Z šuplíku prazvláštních rarit však nahrávka brzy vyskočila. Otec Tabakis na ní totiž servíruje fascinující hudbu, směs éterického doom metalu, kostelní křesťanské hudby, byzantských motivů, techna i rapu.
Je to jako rebelské spojení nebe a pekla. Jeho vlastní, prudérní řecká ortodoxní církev totiž považuje sekulární hudbu za satanistickou. Elektrickou kytaru a metalovou hudbu zvlášť.
