První historicky doložitelný záznam o pojídání obsahu lebeční dutiny opic máme z Číny. Takzvaný Man Han Quan Xi, tedy listinný seznam 108 unikátních chodů velké císařské hostiny ze 17. století, uvádí děsivé menu sestavené ze všemožných zvířat žijících na území Říše středu. Mezi nadívanými velbloudími hrby a vařeným nenarozeným mládětem sněžného leoparda se mezi podávanými předkrmy na předních místech skví hlavy malých opic makaků.
Extrémní gastronomie
|
Toto kaloricky výživné a přitom údajně chuť povzbuzující jídlo ale nezmizelo z jídelníčků pádem dynastie Čching. V některých luxusních čínských restauracích bylo jako součást veřejnosti nepřístupných banketů podáváno ještě před deseti lety. A za zavřenými dveřmi se podává i dnes. Který vrcholný manažer významné korporace by nechtěl ochutnat pokrm dávných císařů?
Opičí hostiny však nejsou vyhrazeny jen nejbohatším. S nepříliš velkou ochotou se k této podivné kulinářské praxi doznávají vesničané v Laosu, Vietnamu, Indii, Nepálu a prakticky celé Indonésii. Nejde jim přitom o uspokojení náročných chutí. Snaží se spíše maximálně zužitkovat přírodní zdroj masných bílkovin.
Syrový, smažený i vařený
Tato motivace však pokrm krutosti nezbaví. Například v Indii narazíte na udržované kuchyňské sety pomůcek, které gastronomickou přípravu bránící se opice usnadňují. Jedná se vlastně o jakýsi pranýř, který fixuje přední končetiny a hlavu zvířete k dřevěné desce. Pak už stačí jen s pomocí ostrého nože jemně nakrojit obvod lebky živé opice a můžete podávat. V momentu, kdy s pomocí nezbytného dlátka zasazeného do provedeného lebečního řezu probodnete i mozek, současně usmrtíte zvíře a s lupnutím odklopíte „klobouček“ hlavy. Pod inervovanou krycí blánou se pak nachází důvod celé operace. Východoasijská kuchařská kreativita však zná mnoho odstínů surovosti. V Indonésii se opice omračují úderem palicí, tradovaný recept z Vietnamu zahrnuje opíjení zvířete v kleci sladkým rýžovým vínem, které poslouží jako narkóza.
Pomáhá tam, čím jeV Číně se po dlouhá staletí drží přesvědčení, které vysvětluje tamní pro nás často nepochopitelné gastronomické a medicínské recepty. „Yi Xing Bu Xing“ znamená „Pomáhá tam, čím je“. Konzumace jačích penisů tedy napomáhá zvýšení potence, rozemleté tygří zuby dodávají sílu a konzumace neurální tkáně živočichů pak zvyšuje mozkovou kapacitu, moudrost nebo alespoň zabraňuje bolestem hlavy. Duchem nemocní prostě chtějí věřit, že jim opičí mozek od jejich neduhů pomůže, řekl by sarkasta. |
Oficiální stanoviska z Číny se k tomuto pokrmu téměř nevyjadřují. Stát pouze konstatuje, že praxe pojídání zvířat z divočiny je barbarská, a hlásí se k ochranářské praxi. Tamní legislativa však „chrání“ jen druhy žijící na území Číny. Na druhy dovezené nebo propašované ze zahraničí se ochrana nevztahuje ani na papíru. Je přitom veřejným tajemstvím, že pašování malých opic z Vietnamu na čínské masné trhy se děje s tichým souhlasem vlády. A je jen na vás, zda si v řeznické čtvrti koupíte živou opičku jako domácího mazlíčka nebo jako chuťovku.
I tak vás bude 1,5 kilogramu vážící makak rhesus stát přibližně 380 jüanů, tedy asi 1 400 korun. Pokud nehodláte zužitkovat celou opici, nevyhnete se mrhání: její mozeček neváží více než 150 gramů.
A jak opičí mozek správně servírovat? Pokud dáváte přednost přirozené chuti pokrmu, je nutné předkládat syrový mozeček ještě teplý. Během několika minut po vychladnutí se totiž nevyživovaná tkáň srazí a stane se trpkou. Nečekejte však zásadní chuťový prožitek. Opičí mozek není příliš výrazný a jeho chuť je přirovnávána k vodnatému tofu. Proto bývá podáván s nakládaným zázvorem, smaženými arašídy, drceným koriandrem, přičemž každé sousto zapíjíte malými doušky silné kořalky. Tento krok má napomáhat likvidaci bakterií. V Indonésii se však mnohem častěji dostanete k již tepelně upraveným mozečkům, buď smaženým, nebo vařeným. Podávají se na listech banánovníku a svou konzistencí připomínají rozvařenou jáhlovou kaši.
