Ondřej Žák pracoval v digitální oblasti, a i když mu jeho okolí říkalo, že na mobilu tráví příliš mnoho času, připadalo mu to dlouhou dobu normální. Varovné signály si začal uvědomovat až později. „Stávalo se mi, že jsem chodil hrozně pozdě spát. Klidně jsem byl od devíti večer do tří do rána na telefonu! U toho jsem se třeba díval na televizi, ale víceméně to byl telefon, který měl mou pozornost. Neuvědomoval jsem si však, že já mám problém, říkal jsem si, že to je jenom problémová aplikace. Čas jsem trávil hlavně na instagramu a na různých seznamovacích aplikacích,“ vzpomíná.
Problém je v aplikacích jako takových, jsou vytvářené tak, aby budovaly u lidí návyky.
