Když přijde na sumu prostředků, které lidé žijící mimo africký a asijský kontinent investovali do ochrany jednotlivých ohrožených druhů, nemají sloni konkurenci. Žádná jiná skupina živočichů si zatím nepřišla na lepší peníze. Jen do programů na potírání pytláctví v Africe přiteklo mezi lety 2010 až 2017 přes půl miliardy dolarů a z ochranářských nadací jim ročně plynou další desítky milionů.
Tři dosud popsané druhy slonů, pralesní, savanový africký a indický, se nepochybně řadí k ohroženým. Ale zrovna tak i k druhům, na jejichž ochranu lidé ze zahraničí rádi přispívají. A docela pochopitelně pak za svou podporu, vyjádřenou finančními příspěvky, sponzoři očekávají výsledky. Háček je v tom, že jejich osobní názor na to, co slony nejvíc ohrožuje, se liší od názorů odborníků i lidí, kteří se slony sdílejí stejný životní prostor. Dokládá to studie z magazínu Conservation Science and Practice, analyzující postoje uživatelů na Twitteru.
O slony je zájem hlavně mimo jejich působiště
Respektovaní odborníci, zoologové a ekologové, například ti z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), zatím identifikovali trojici nejvýznamnějších příčin ohrožení slonů: pytláctví, ztrátu životního prostředí a konflikty mezi slony a lidmi.
Tým Nialla Hammonda, výzkumníka australské Griffith University, se rozhodl prozkoumat, jaká konkrétní ochranářská témata ohledně slonů rezonují sociální sítí Twitter. Jen pro představu o objemu dat pro jeho studii, v roce 2019 se na Twitteru objevilo 508 275 relevantních příspěvků o slonech, dohromady byly téměř 2,5milionkrát re-tweetnuty, potenciální dosah jejich poselství, vyjádřený jako kumulativní součet vzájemně se sledujících uživatelů, činil okolo 2,9 miliardy.
Soudě podle rozboru příspěvků na sociálních sítích se na tom, že pytláctví je problém, ochránci slonů a sponzoři jejich ochrany ještě shodnou. Rozpor nastává u dvou zbývajících příčin ohrožení slonů, tedy u postupné ztráty životního prostředí a konfliktů mezi slony a lidmi. Zahraniční sponzoři totiž poměrně jednostranně fandí slonům, aniž by jim docházelo, že v Africe žijí i lidé.
Ke slonům se přitom na Twitteru vyjadřovali převážně lidé ze zemí a kontinentů, v nichž sloni vůbec nežijí. Ti tvořili 72procentní podíl autorů všech příspěvků o slonech. Jen 14 procent sloních tweetů pocházelo z Afriky a 13 procent z Asie, takže uživatelé ze západních zemí objemem svých příspěvků na sociální síti sloní debaty ovládli. Z oblastí mimo africký a asijský kontinent však též pochází většina zdrojů na ochranu tlustokožců.
Těžiště problému se přehlíží
Ke každému z regionů se také dalo přiřadit několik nejfrekventovanějších sloních témat. V Asii se například s velkou pravděpodobností řešila sloní turistika, výlety za slony a projížďky na nich. Prakticky se však úplně ignoroval problém pytláctví. V Africe byly nejčastější náměty konflikty mezi lidmi a slony, pytláctví, propagace sloní turistiky.
Uživatelé Twitteru z rozvinutých západních států řešili problematiku welfare. K tomu, v jakých podmínkách žijí v zoologických zahradách, zda je možné v rozvojových zemích využívat slony k manuální práci nebo jestli jsou přípustné projížďky na nich, se vyjadřovalo 23 procent jejich tweetů. O tom, jestli je ospravedlnitelný trofejní lov slonů, diskutovalo 10 procent uživatelů.
Reálný dopad odpovědí na tyto otázky má na přímou ochranu slonů v přírodě jen pramalý vliv. Na ztrátu životního prostředí slonů, které je odborníky považováno za jednu ze tří největších příčin jejich ohrožení, přitom reagovalo méně než jedno procento ne-afrických a ne-asijských tweetů. Druhou příčinu, konflikty mezi slony a lidmi, postihovalo jen necelých sedm procent příspěvků. A většinou stranily slonům.
Autoři studie to ilustrují jedním tweetem za všechny: „Afričané se chovají hůř než zvířata. Pokud nechtějí, aby se sloni pohybovali v okolí jejich pozemků, neměli by stěhovat své farmy přímo doprostřed sloního biotopu. Sloni tam byli první.“
Právě onen tweet demonstruje hluboké nepochopení reálné situace v terénu i principů, na nichž celá ochrana slonů žijících v přírodě stojí.
Afrika slonů i lidí
„V zemích, kde sloni nežijí, panuje mylná představa, že existují v jakési divočině volné přírody, v krajině bez lidí. A že ke konfliktům dochází pouze proto, že lidé zasahují do jejich životního prostředí,“ vysvětluje Hammond postoje zrcadlené sociálními sítěmi.
Ve skutečnosti se sloni svým výskytem neomezují jen na liduprázdná nebo chráněná území rezervací. Žijí v krajině společně s lidmi. „Až 70 procent afrických pralesních slonů se pohybuje mimo chráněná území a mimo rezervace tráví většinu času i 415 tisíc slonů afrických savanových,“ dodává.
Příkladem může být stát Botswana s 2,3 miliony obyvateli, na něž připadá se 130 tisíci exempláři nejpočetnější africká sloní populace. Konflikty jsou tu proto velmi časté, sloni tu za 10 let zabili 67 lidí. Většinou zemědělců, kteří se před nenasytnými tlustokožci jen snažili chránit svou úrodu.
Uživatelé Twitteru v ne-afrických a ne-asijských zemí to tak však nevnímají. Zemědělci z Botswany jsou jimi vykreslováni jako bezohlední a bezskrupulózní pobíječi tlustokožců. Že je život v jedné krajině spolu se slony pro místní komunity spojen s opravdu vysokými náklady a riziky, nechápou.
„Jenže bez podpory místních komunit nebude efektivní ochrana slonů nikdy možná,“ konstatuje Hammond. „A mylné představy o tom, kdo nese vinu za konflikty, tak hrozí podkopáním letitého ochranářského úsilí.“ Z nepochopení se rodí rozkol, který může jednou dopadnout například na financování ochrany slonů.
