náhledy
Figurína muže, rekonstruovaná podle nálezu neandrtálce z roku 1886 a vystavená v Muzeu přírodních věd v Bruselu, se lehce usmívá. Podle genetického výzkumu však měli neandrtálci s ovládáním obličejových svalů problém.
Autor: Profimedia.cz
Pozůstatky, podle nichž byl neandrtálec „oživený“, se našly v jeskyni Spy v belgické provincii Namur.
Autor: Profimedia.cz
Takto zachytila neandrtálského muže výstava v londýnském Muzeu přírodní historie v roce 2014.
Autor: Profimedia.cz
Umělec Fabio Fogliazza s pomocí vědeckých metod nahlížel na vzezření neandrtálců takto. Jeho dílo vystavovalo v roce 2014 Muzeum lidské evoluce v Burgosu.
Autor: Profimedia.cz
Rýnské zemské muzeum představilo v roce 2006 neandrtálského muže v této verzi.
Autor: Profimedia.cz
Tvář denisovanské ženy, která žila před zhruba 50 tisíci lety, jak byla zrekonstruována podle nálezů DNA na Sibiři.
Autor: Profimedia.cz
Pestrá společnost našich předků, zleva: Homo habilis, Homo ergaster, muž a žena Homo georgicus (žena s kamenem v ruce), dva neandrtálci (Homo neanderthalensis, oba nesou na ramenou ulovené zvíře) se ženou a dítětem mezi nimi, kromaňonský lovec s oštěpem, vpravo vepředu dvojice Australopithecus afarensis. Tři hlavy v prostřední linii představují (zleva doprava) Australopithecus africanus, Paranthropus boisei a Sahelanthropus tchadensis.
Autor: Profimedia.cz