Monumentální epizoda války Severu proti Jihu. V hlavní roli byl železný oř The General, další mu však byli v patách.
Strojvedoucí Cain a konduktér Fuller sotva usedli ke snídani na terase v hotelu Lacy, aby mezi první a druhou kávou zjistili, že jejich Generál zmizel. Na nástupišti železniční stanice po něm zůstalo jen šest vagonů. S nákladem i pasažéry. Abyste rozuměli, The General vážil bezmála třiadvacet tun. Tedy nic, co by se mohlo jen tak založit, ztratit nebo lehce odnést. Jenže přesně to se ráno 12. dubna 1862 stalo.
Někdo musel rozpřáhnout spojené vozy, osedlat lokomotivu s honosným jménem General, která tu dobírala uhlí a vodu do nádrží, a vyrazit s ní kamsi kupředu. Proč? To drážní zřízenci ani vzdáleně netušili. Příběhů o desperátech, co přepadají poštovní vozy, už oba slyšeli dost. Ale únos lokomotivy, to byla i pro ně novinka. Zburcovali celé město a dali se do pronásledování. Prozatím sami.
Nemohli si zavolat o pomoc ani poslat varování kupředu po trati. V georgijské Big Shanty, kde k loupeži parní lokomotivy došlo, ještě neexistovalo telegrafické spojení. A tak jeden pěšky a druhý s pomocí lehké drezíny vyrazili směrem, kde kouř na horizontu dával tušit uhánějící lokomotivu.
Ta snaha dohnat parní stroj nebyla zcestná, protože okolí tu bylo hornaté a trať příkrá. I vagóny nezatížený Generál tu nemohl jet rychleji než čtyřiadvacet kilometrů v hodině. A pořád existovala šance, že se lokomotiva nějak odbrzdila a odpojila od vlaku sama a brzy se zastaví.
