Když se v roce 1917 spojily tři nevelké tokijské optické firmy, omezovala se jejich produkce na teleskopy, dalekohledy či mikroskopy. Později se však výroba rozšířila i na fotografické objektivy, od nichž byl už jen krůček k prvnímu fotoaparátu.
Ten spatřil světlo světa již na podzim 1946, další dva roky však trvalo, než se přístroj Nikon I, který se podle dnešních sběratelů podezřele podobal fotoaparátu značky Contax, dostal na trh.
A to ještě jen na ten japonský, kvůli jeho nekompatibilnímu formátu okupační síly nedovolily, aby se prodával v USA. Tam vstoupil až druhý model Nikon M.
Cesta na výsluní
Světové renomé si značka Nikon vydobyla vlastně náhodou, když po ní sáhli američtí vojenští reportéři během korejské války. S produkty Nikon se totiž setkali v Tokiu, kde si nechávali opravovat své přístroje – a záhy poznali, že japonské objektivy jsou lepší než jejich uznávaní němečtí souputníci Zeiss či Leitz.
Optiku Nikon tehdy používá též legendární válečný fotograf Douglas David Duncan. Jeho snímky uveřejňované v magazínu Life se stávají referenčními body profesionální fotografie – a Nikon má našlápnuto k tomu, stát se elitním pojmem mezi fotoaparáty.
Krok právě tímhle směrem byl učiněn v roce 1957, kdy byl na trh uveden model Nikon SP: první fotoaparát určený pro profesionální fotografy.
Jeho konstrukce obsahuje velký počet novátorských řešení, jako třeba duální hledáček či titanovou závěrku – a ještě dnes je Nikon SP považován za jeden z nejlepších fotoaparátů všech dob.
Jen o dva roky poté je na veletrhu v Chicagu představen legendární Nikon F. I když v tu samou dobu začaly prodávat své zrcadlovky i dvě konkurenční firmy, byl Nikon F uznán za lepší, všestrannější a s lépe provedenou konstrukcí.
Nikon F byl vyroben v rekordním počtu milionu exemplářů a jeho spolehlivost ocenila i NASA, když jej v 60. a 70. letech zařadila do vybavení amerických kosmických lodí.
Zrcadlovky série F (například Nikon F3 z 80. let, první zrcadlovka vybavená LCD displejem) docházejí světové obliby… a definitivně se zapisují do historie fotografie.
"Legendární F série byla v analogických dobách špičkou v 35mm SLR. Když nebylo po ruce kladívko, dala se F těla použít k zatloukaní hřebíků. Občas jsem s nimi prásknul o zem a pak s radostí sledoval, že jsou stále funkční," vzpomíná fotograf Denis Chotenovsky a svůj první fotoaparát. Plně manuální kinofilmový Nikon FM2 má dodnes Adrian Šetlík: "Nikdy vás nenechá na holičkách."
Nejen pro profesionály
Od 90. let se Nikon čím dál více zaměřuje na vybavení pro amatérské fotografy. S ohledem na jejich potřeby vznikají kinofilmové zrcadlovky s jednoduchým ovládáním, ale zároveň i dobrou funkční vybaveností (F65, F80 či poslední F75).
Další zlom pak přichází v roce 1992, kdy vzniká Nikon F90, první zrcadlovka světa spolupracující s PC, a o sedm let později, kdy značka vstupuje do éry digitálních zrcadlovek s modelem Nikon D1.
Právě tenhle model naznačil další trajektorii Nikonu – pozornost k novým cestám rozvoje fototechniky, ale poctivá, uvážlivá věrnost tradici.
"Dnešní DSLR Nikon v tom pokračuje – a i když jejich konzervativní přístup v uvádění nových výrobků na trh může některé fotografy dohánět k šílenství, čekání se vyplatí," omlouvá zdrženlivost značky Denis Chotenovsky: "Nikon je robustnost, kvalitní optika a spolehlivost."
