Mezi její nejpřekvapivější zjištění patří, že pouze v jednom případu z pěti končí nevěra krachem primárního svazku. Leccos však napoví fakt, že v dalších 27 procentech případů vztahy explodovaly tak jako tak. Jejich konec nebyl přímým následkem nevěry, ale produktem skutečnosti, že byl svazek prošpikován problémy. A ty vývoj nasměrovaly jak k podvádění, tak nakonec k rozchodu.
Druhá skupina svazků však románek přestála. Lehce v ní převládají případy, kdy nevěra zůstala zamlčená, čítají celkem 28 procent ze všech. Přiznané románky, které však vztah ustál, tvořily celkem 22 procent.
Nijak naopak nezaskočí výpovědi, jimiž aktéři zbankrotovaných vztahů vysvětlovali důvody a okolnosti nevěry a rozchodu. Jejich románky jim přinášely větší emocionální uspokojení, lepší sex i pocit intimity. A méně často v nich hrál roli alkohol nebo situační pobídky typu služební cesty nebo dovolené.
Ne vždy hraje prim pohlavní styk
Monogamie škodí. A ženám ubližuje víc než mužům, tvrdí autorka Ženy jsou sexuálně výstřednější než muži. A je to tak v pořádku. Uzavření monogamního vztahu škodí ženám a jejich sexuální touze víc než jejich protějškům. Americká autorka Wednesday Martinová tvrdí, že vše, co si myslíme o ženské a mužské sexualitě, je špatně. Od samého začátku. |
Práce zveřejněná v magazínu Journal of Sex & Marital Therapy však poukazuje na to, že nevěra nemusí mít vždy sexuální podtext. Vaginálního styku se dopouštělo pouze 53 procent z celkového počtu pěti set zpovídaných nevěrníků a nevěrnic. Zdaleka nejčastější aktivitou bylo líbání, oddávalo se mu 87 procent, mazlení se, to mělo ve svém repertoáru 73 procent respondentů a respondentek. Na 54 procent mužů a žen se vydalo cestou vzájemné masturbace.
Až po ní následoval pohlavní styk, 46 procent pak vsadilo na poskytování orálního sexu, o jedno procento víc ho přijímalo. Jen šest procent si při nevěře užívalo análního sexu, stejné procento zažívalo nevěru bez jakýchkoli sexuálních nebo fyzických projevů.
Prestižní sociální psycholog a sexuální výzkumník Justin Lehmiller přitom ve svém komentáři ke studii poznamenává, že nedominantní fenomén pohlavního styku v rámci nevěry není překvapivý. „Poukazuje to na to, co o záletech víme již dlouho. Mnohé z nich nejsou produktem neupokojených sexuálních potřeb, ale spíše nenaplněných potřeb intimity a duševního propojení,“ uvádí Lehmiller.
Jde-li o pocit sexuální spokojenosti, přinášela ho nevěra oproti primárním vztahům spíše mužům než ženám. Obecně přitom platilo, že sexuální naplnění pociťovali především ti, kdo se nevěry dopouštěli kvůli nedostatku lásky, nedostatku sexu, touze po sexuální rozmanitosti. A rovněž protagonisté románků delšího trvání.
Líbání, sexy esemesky: muži a ženy se neshodnou, kde začíná nevěra Dopustit se opilého líbání s někým cizím na večírku. Z nudy flirtovat na seznamovací aplikaci. Dopřát si intimní chvilky u internetové pornografie nebo na erotickém chatu. Je to už nevěra, nebo ještě ne? Výzkum stanice BBC Radio 5 ukázal, že náhled mužů a žen se liší. |
Explicitně sexuální konverzace vedlo 61 procent mužů a žen, které vědci pro studii zpovídali. Ještě o dvě procenta víc však slovy vyjadřovalo náklonnost, zalíbení, něžnosti, ovšem pouze do jisté míry, protože pouze jeden z deseti respondentů a respondentek sáhl po vyjádření „miluji tě“. Milostných vyznání se dopouštěli pachatelé a pachatelky nevěry zejména v případě románků delšího trvání. A jaká vlastně byla životnost vztahů založených na podvádění?
Dva týdny, dva měsíce
Délka nevěry byla přepestrá, nejkratší románky měly podoby „úletů“ kratších než jeden den, nejdelší trvaly přes pět let. Průměr činil dva měsíce, medián poté zhruba dva týdny. Ženy se oddávaly nevěrným vztahům déle než muži, v průměru trvaly 75 dnů oproti 53 dnům v případě mužů.
Delší trvání vykazovala nevěra, k níž vedl nedostatek lásky v primárním vztahu, potřeba zvednout si sebehodnocení a touha po sexuální pestrosti.
A co po zániku mileneckého vztahu mezi nevěrníky? Plná třetina účastníků a účastnic výzkumu zůstala s protějšky svého záletu přáteli. Další třetina je vídala alespoň sporadicky, pouze jeden ze čtyř zpřetrhal jakékoli vazby. A naopak jen jeden z deseti zažil transformaci vztahu postaveného na nevěře v dlouhodobý primární svazek. Takový osud měly nevěrné vztahy, které se neodehrávaly pouze potají, ale žily veřejným životem a byly od počátku prostoupené intimitou.
Podvádění přirozeně volá po utajování, třetina jeho protagonistů a protagonistek pravdu svému partnerovi v primárním vztahu přesto vyjevila. Častěji to přitom byly ženy, ty partnerovi nevěru doznaly v 41 procentech, muži vyšli s pravdou ven pouze ve 30 procentech. Románek měli tendenci tajit především ti, kdo v něm hledali hlavně sexuální pestrost a naplnění – a kdo v něm spokojený sex též našli. Naopak pravdu o svých záletech vyjevovali zejména ti muži a ženy, kdo podváděli kvůli pocitu zanedbávání v primárním vztahu a ze zlosti.
Lehmiller přitom poukazuje na limity studie. Zahrnovala totiž mladé dospělé, kteří kvůli věku povětšinou neměli příliš zkušeností s velmi dlouhodobým svazkem. „Je možné, že trajektorie záletů starších dospělých může být trochu odlišná,“ upozorňuje Lehmiller.
