Pátek 5. března 2021, svátek má Kazimír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 5. března 2021 Kazimír

Nemanželské děti nebyly trendem boháčů, ale nižších tříd, říká studie

Jakkoli je divadelní hry nebo romány spojují s pokryteckou a záletnou aristokracií, nemanželské děti byly častější na opačném konci žebříčku společenských tříd. A jejich fenomén souvisel s industrializací měst. Obecně jich však bylo méně, než bychom čekali, zjistila unikátní studie založená na výzkumu DNA.

„Nový typ cylindru, příhodný pro ženaté muže,“ hlásala francouzská karikatura zhruba z roku 1910. | foto: Profimedia.cz

Výzkum je vlastně klíčem, který odemyká tajemnou komnatu evropských rodin devatenáctého století. Naznačuje, značně autoritativně, odpověď na otázku, jak rozšířeným fenoménem byly děti vzešlé z mimomanželského styku. A nakolik se jejich výskyt lišil podle společenských tříd a též podle toho, zda rodina žila na vesnici nebo ve městě.

Symbol paroháče na obrazu starého mistra

Fotogalerie

Ke studii přitom jejího autora Maartena Larmuseaua z Katolické univerzity v Lovani inspiroval obraz nizozemského malíře Jana Steena. Zachycuje domácnost bohatého měšťana, který oslavuje narození potomka. „Uprostřed obrazu chová otec, relativně pokročilého věku, v rukou novorozeně. Vzadu za ním však jiný muž drží nad jeho hlavou dva vztyčené prsty,“ popisuje Larmuseau.

A dodává, že ono gesto, které mohou vidět všechny postavy na obraze kromě pána domu, symbolizuje parohy: „Malíř nám tak dává vědět, že oficiální otec není biologickým otcem onoho dítěte.“

Steenův obraz i další narážky na fenomén dětí vzešlých z mimomanželského styku z dramatických děl a literatury jej přiměly, aby se s pomocí moderní metod výzkumu DNA pokusil zjistit realitu. A ověřit to, co mnohá kulturní díla naznačovala – tedy že se mimomanželské děti vyskytovaly ve větší míře u dětí aristokratů a bohatých měšťanů, kde býval velký věkový rozdíl mezi manželem a jeho ženou.

Co skrývá rodinná trajektorie

Nejprve s pomocí archivů našel páry mužů, kteří měli být podle matričních záznamů vzdálenými příbuznými z otcovy strany. Celkem jich měl jeho tým k dispozici 513, z Nizozemska a Belgie. Polovina mužských matričních předků nalezených dvojic se narodila před rokem 1840, nejstarší byl z roku 1315, jak poznamenává server New Scientist.

Poté vědci zkoumali jejich DNA, zajímal je především chromozom Y obou mužů z dvojice. Ten totiž nese spoustu informací a dědí se po otci. Pokud by chromozomy Y obou účastníků pokusu byly stejné, dosvědčovalo by to, že mají společnou linii mužských předků, která se táhne stovky let zpět. Pokud by ho stejný neměli, znamenalo by to, že se během rodinné historie objevil jako otec jiný muž, shrnuje magazín Discover.

A vskutku, u některých dvojic chromozomy Y neseděly. Nato Larmuseau a jeho tým prohledávali matriční archivy, aby seznali, v jakém sociálním prostředí k mimomanželskému početí docházelo. Co říkají zjištění konkrétně, shrnuje Larmuseauova studie v magazínu Current Biology.

Ojedinělý fenomén, především dělnický a městský

Předně ona pečlivá práce, první svého druhu, popírá paletu předchozích odhadů četnosti jevu mimomanželských dětí, které se pohybovaly, jak shrnul server Conversation, od deseti do celých třiceti procent. Larmuseau zjistil, že četnost nebyla ve sledovaném vzorku vyšší než jedno procento.

Jeho tým však zajímalo, jaký vliv měly socioekonomické faktory. Tradičně totiž umělecká díla přisuzují fenomén mimomanželských dětí prostředí vyšší společnosti, šlechty, aristokracie, bohaté buržoazii. Ostatně list The Telegraph připomíná, že například anglický královský rod mezi panovníky Jindřichem I. Anglickým a Karlem II. Stuartem zplodil na jednačtyřicet nemanželských dětí, z nichž mnohé dostaly příjmení Fitzpatrick, aby se jako takové rozpoznaly.

V tomto ohledu však na vědce čekalo překvapení. Příslušnost ke společenským třídám měla na výskyt sledovaného fenoménu největší vliv, hierarchie ovšem působila obráceně. U středních a vyšších tříd totiž představovaly nemanželské děti jedno procento, zatímco u spodních tříd čtyři. Když se přitom zohlední i to, kde lidé žili, je rozdíl ještě markantnější, uvádí list The Guardian. U zaopatřených společenských vrstev na venkově tvořily děti zplozené mimo manželství jen půl procenta všech potomků, u chudých pracujících, které nasávala města a jejich průmysl, plných šest procent.

U těchto konstatování však Larmuseau a jeho tým končí. Čím rozdíly vysvětlit, vědci neví. A doznávají to. „S oněmi lidmi nemůžeme mluvit, nevíme tedy, co se stalo přesně,“ říká Larmuseau. Kromě románků a záletů mohla stát za nemanželskými početími i znásilnění, mužské násilí. Určitější odpověď však může dát jedině další práce antropologů, historiků, sociálních vědců.

List The Guardian přitom poznamenává, že věrnost nemusí být z evoluční perspektivy vždy zřejmou strategií. Ženy tak například mohly mít podle jeho redaktora pro oblast vědy Iana Sampleho prospěch z namluvení si muže z vyšší třídy, ovšem v řídce osídlených venkovských oblastech s rigidně, upjatě a pevně propojenou komunitou byly takové svazky obtížnější. Ženy z dělnické třídy byly komunitou svázané méně, zato však byly více vystavené mužské agresi.

Podle evolučního psychologa z Oxfordské univerzity Robina Dunbara byla zjištěná čísla i jejich diverzita podle socioekonomického prostředí očekávatelná. V nižších společenských třídách je podle něj častější výskyt mimomanželských potomků vysvětlitelný tím, že finančně a materiálně je v případě nejistoty, kdo je otcem, v sázce mnohem méně než u movitějších vrstev. Ve větších sídlech, v bobtnajících průmyslových městech je pak mnohem méně společenské kontroly a podstatně více příležitostí. I k mimomanželskému sexu.

Přesto však jeden aspekt zjištění Dunbara zaskočil. „Je působivé, že ony míry četnosti zůstaly tak stabilní po tak dlouhé období, během něhož společnost zažila tak výrazné změny,“ soudí.

Larmuseau poté s ohledem na svá zjištění soudí, že uchazeči o DNA analýzu své rodinné trajektorie by měli být varováni, že mohou otevřít Pandořinu skříňku. Měli by být opatrní, na co se ptají, protože by se mohli dovědět víc, než chtějí. „Zjistit z testu, kterým jste chtěli vyzvědět, zda máte vikingskou DNA nebo zda jste spojeni s králem Richardem III., skutečnost, že váš otec není vaším otcem, může znamenat trauma,“ poznamenává vědec. A dodává, že firmy, které služby ohledně analýzy DNA prodávají, nejsou školeny k tomu, jak v citlivých případech postupovat.

Autoři:
  • Nejčtenější

Amatérské porno je realita, která lidí baví, říká pornoherečka

Porno je film, fikce, představení. Amatérská videa jsou však realita. „A to na nich lidi baví. Nikdo nechodí po...

Našla jsem mír a lásku v duši, říká MOgirl Donatella

Nejprve stávala při focení za objektivem, poté však dostala nabídku si role prohodit. „A moc mě to začalo bavit. Člověk...

Rozsudek smrti pro hraběte Harracha. Tajemný čin skončil sebevraždou

Premium V době po první světové válce byla nálada v naší zemi všelijaká. Lid měl pocit, že šlechtě odzvonilo, a tak se zemí...

Už žádné biflování. Feuersteinova metoda vzdělává bez stresu a zábavně

Premium Klasický model výuky vám nevyhovuje, a proto hledáte alternativní cesty? Chcete vědět, jak ze získávaných informací...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vytetovaný nápis lidi vede ke sprostým otázkám, stěžoval si mladík

„Beru každý nápad, na ničem nelpím, hlavně se chci zbavit onoho nápisu,“ prosil mladík mistry tatéry pořadu Tattoo...

Exploze viru: v domově důchodců ve Vrchlabí zabil polovinu seniorů

Premium Tragédie v domově seniorů varuje, jak rychle se šíří nákaza koronavirem a jak smrtelná může být. Celorepublikově pak...

Randění pod rouškou. Reportérka absolvovala sedm pokusů o seznámení

Premium „Jestli si někoho nenajdeš, než ti bude třicet, nainstaluju ti seznamku,“ oznámila mi moje nejlepší kamarádka. Patřím...

Zavřené nezavřené restaurace. Jak vypadá zapovězený společenský život?

Premium Zaplněné stoly, skupinky lidí se sklenicemi vína a smích nesoucí se až na ulici. Nejde o výjev starý víc než rok, ale o...

  • Další z rubriky

Ve vlaku smrti. Transport díky solidárnosti Čechů přežily stovky lidí

Premium Hrůzy druhé světové války nelze popsat slovy. Mnoho z nich se odehrálo na železniční trati. Vězeňské transporty na...

Lidové pranostiky jsou neužitečné chiméry, vysvětluje meteorolog Dvořák

Premium Nedělejme si iluze, že by deštivé chladnější počasí posledních měsíců znamenalo obrat v globálním oteplování....

Vytetovaný nápis lidi vede ke sprostým otázkám, stěžoval si mladík

„Beru každý nápad, na ničem nelpím, hlavně se chci zbavit onoho nápisu,“ prosil mladík mistry tatéry pořadu Tattoo...

Prehistorickými eury byly bronzové kruhy a žebra, tvrdí vědci

Je to speciální zboží, má moc zastupovat všechna ostatní. Vládne. Peníze nemají pána, jak se říká. Vědci teď tajemství...

Gabriela Koukalová se pochlubila, že čeká miminko. Změnila si i příjmení

Bývalá biatlonistka Gabriela Koukalová (31) bude maminkou. V ranním vysílání na Primě se pochlubila šťastnou novinou a...

Nepravda a účelovka, říká Koukal o tvrzení exmanželky Soukalové

Po obviněních bývalé biatlonistky Gabriely Soukalové (31), že ji exmanžel Petr Koukal (35) podváděl a utrácel její...

Zemřel rockový bubeník kapely Citron a podnikatel Radim Pařízek

Zemřel rockový bubeník spjatý zejména s heavymetalovou kapelou Citron Radim Pařízek. Hudebníkovi, který se uplatnil i v...

Amatérské porno je realita, která lidí baví, říká pornoherečka

Porno je film, fikce, představení. Amatérská videa jsou však realita. „A to na nich lidi baví. Nikdo nechodí po...

Jeden partner byl sadista, druhý asexuál, říká autorka erotické trilogie

Blanka Lipinska (35) se proslavila svou erotickou trilogií s názvem 365 dní. Polská spisovatelka si momentálně užívá na...