Nejdražší tekutiny na trhu: škorpioní jed i krev příbuzného trilobitů

  • 14
Za jeden litr dáte téměř 250 milionů korun. Aby ne, jed vybraných druhů škorpionů není lehké získat, i proto je nejdražší tekutinou světa. Za ním následuje například kobří jed nebo krev ostrorepů amerických. V žebříčku však jsou i whisky nebo parfém.

Jednou z nejcennějších tekutin světa je ta, kterou všichni nosíme v sobě. Ve svém těle máme krve, při objemu čtyři až šest litrů, za přibližně 33 tisíc korun. Aktuální poptávka po konkrétní krevní skupině nebo Rh faktoru však může s cenou zamávat. V Asii je například krev s negativním Rh faktorem velmi nedostatkové zboží, krevní banky se tu proto pokoušejí motivovat evropské dárce. Na soukromé klinice vám tu mohou nabídnout i dvounásobek běžné tržní ceny. Svou cenu mají i krevní speciality, tedy séra odvozená od zhruba padesátky netradičních krevních typů. Třeba takových, které jsou částečně imunní vůči malárii.

Kyselina i inkoust

I k další ceněné tekutině máme blízko. Kyselinu γ-hydroxymáselnou, známější pod zkratkou GHB, totiž ve svém těle syntetizujeme. V nepatrném množství, pochopitelně. Tato látka bez zápachu a s lehce slanou chutí má ty nejlepší předpoklady stát se univerzálním anestetikem. Ve vyšší koncentraci totiž vyvolává velmi hluboký spánek, který doslova vymaže jakékoliv vzpomínky na průběh operace. Jenže pozor, někdy umí fungovat až příliš dobře, dokáže i vypnout činnost srdce či plic.

S laboratorně vytvořenou GHB mimo medicínské prostředí v zásadě experimentují tři skupiny lidí: sportovci usilující o zvýšení svalové hmoty, sexuální násilníci, kteří se snaží uspat své oběti, a také mládež hledající nové trendy drogy. Nemalý zájem o tuto tekutinu šroubuje cenu vzhůru. Litr přijde na přibližně 10 tisíc korun. Mimochodem, uměle syntetizovaná kyselina GHB se o svou pozici dlouhodobě přetahuje s další tekutinou, se kterou často přicházíme do styku, černým inkoustem do tiskáren.

Pro život a pro voňavý život

Užitečnost, ba doslova životní nezbytnost další vysoce ceněné tekutiny si uvědomil už v roce 1869 Paul Langerhans. Právě totiž objevil inzulin, látku, která snižuje hladinu cukru v krvi. V dostatečném množství ho produkuje každý zdravý lidský organismus. Jenže když se něco pokazí, například při cukrovce, je zapotřebí ho začít diabetikům dodávat uměle.

A vzhledem k tomu, že mezi lety 2002 až 2013 se počet po světě léčených cukrovkářů ztrojnásobil, narůstá i cena biosyntetické formy inzulinu. Lokální výkyvy v jeho dostupnosti pak dokážou průměrnou cenu 54 500 korun za litr ztrojnásobit. Ale pacienti se bez něj neobejdou, je to pro ně otázka života a smrti.

Rozhodně větší volnost v rozhodování mají lidé, kteří si rádi dopřávají luxusu dokonalé vůně. Jeden litr parfému Channel No. 5 našince přijde na přibližně 48 tisíc korun, bez něj však nezemřete.

Krev netvora ze silurského moře

Když jako živočišný druh přežijete 450 milionů let, dá se očekávat, že jste za tu dobu pochytili nejen dva tři užitečné triky ze školy evoluce. A přesně proto moderní medicína zbožňuje krevní séra odvozená od ostrorepů amerických. Už to, že k přenosu kyslíku krví nevyužívají hemoglobin, tedy protein na bázi železa, ale hemocyanin (na bázi mědi), z nich činí vcelku pozoruhodné organismy. Za pozornost stojí i to, že dokážou přežít v chladných mořích a v místech s nižší koncentrací kyslíku.

Pro biology a aplikovaný lékařský výzkum je asi nejzajímavější schopnost krve ostrorepů vyrovnávat se s bakteriálními infekcemi. Reaguje totiž téměř okamžitě, v řádu hodin, zatímco my savci to dokážeme s dvoudenním zpožděním. I proto se jeden litr krve těchto nejbližších příbuzných trilobitů cení na zhruba 310 tisíc korun.

Využití nabízí i kyselina lysergová, jejíž extrakt z alkaloidů na bázi parazitického námelu přijde na přibližně 3, 75 milionu korun. Své místo má hlavně v medicíně. Jeho diethylamid se pak do historie nesmazatelně zapsal pod zkratkou LSD. V daném množství by na hodně dlouhý trip poslal asi 20 tisíc lidí.

Vede archivní alkohol i velmi čerstvý jed

Zhruba 1,6 milionu korun by vás stál litr jedu získaného od kobry královské. Cenu tu pochopitelně zvyšuje fakt, že kobra se svým smrtícím toxinem dost šetří. Obvykle ho obětem nedistribuuje v množství větším než sedm mililitrů. Úplně to stačí, šance, že po kousnutí přežijete déle než 40 minut, jsou skromné. Smrtící jed je pro vědu a medicínu zajímavý tím, že obsahuje i protein zvaný ohanin. Je dvacetkrát silnějším anestetikem než morfin. Přitom ohanin není stejně návykový. Pokud by se ho podařilo vyrábět uměle, změnila by se tím do značné míry efektivita celé medicíny.

Další položka našeho výčtu si zápis vysloužila vlastně docela nedávno. Lahev raritní whisky značky Macallan se totiž prodala na hongkongské dražbě za kosmickou cenu 24,2 milionu korun v polovině letošního května. Aukční síň se tomu nedivila. Pořídit si Macallan Valerio Adami z roku 1926, to byla šance, jaké se jedné generaci dostane jen jednou za život, uvedla v prohlášení.

Naprostým extrémem a nejdražší tekutinou vůbec je další podobně smrtící látka: jed škorpionů. Těch sice žije na Zemi hezká řádka druhů, ale komerčně zajímavých je jen asi pětadvacet z nich. Ve správném dávkování dokážou jejich toxické výměšky tlumit bolest, bojovat proti artritidě, zánětům i skleróze. Cena za litr? Skoro 230 milionů korun.