Pacientům s HIV mohou lékaři předepsat jeden z více než třiceti léků. Mezi nejúspěšnější patří Viread, Truvada a Atripla, které zabírají asi u 90 procent nemocných. Všechny tři jsou založeny na účinné látce vyvinuté profesorem Antonínem Holým z české Akademie věd. Vyrábějí se však v USA, protože se v Česku ani v Evropě nenašel nikdo, kdo by dokázal zajistit drahý vývoj těchto preparátů do podoby účinných léků.
Žádný z nich nedokáže virus HIV zcela zničit, brzdí však jeho rozmnožování a šíření. Během několika týdnů proto sníží počet virů v mililitru infikované krve z několika milionů na méně než padesát. Tím však dobré zprávy končí: nemocný musí léky stále užívat. Kdyby přestal, viry se zase rozmnoží.
Základní údajeHIV: Virus napadající lidské buňky, a to především některé bílé krvinky, jež jsou součástí imunitního systému, který by měl tělo chránit před nemocemi. V důsledku toho virus způsobuje nedostatečnou imunitu. Přenáší se pohlavním stykem, krví a také z matky na dítě ještě před narozením. AIDS: Nemoc, která může vzniknout v důsledku poškození imunitního systému virem HIV. Nemocného snáze napadají jiné infekce, případně se v něm rozvíjejí nádory či jiné zdravotní poruchy, na které pak zemře. Podle Světové zdravotnické organizace umírají na AIDS ročně téměř dva miliony lidí, z toho tři čtvrtiny v subsaharské Africe. V Česku se od roku 1985 nakazilo virem HIV téměř 1 600 lidí, nemoc AIDS se zatím rozvinula u více než 300 osob, 170 pacientů zemřelo. |
Někteří odborníci soudí, že díky novým lékům by nakažený mohl žít téměř stejně dlouho jako zdraví lidé. Další experti tipují, že by tyto léky mohly udržet HIV v těle nakaženého pod kontrolou v průměru nějakých dvacet třicet let, pak však přestanou vývoji nemoci AIDS bránit.
Ale co je horší, viry se velmi rychle vyvíjejí. Nikdo nedokáže předvídat, kdy si na léky zvyknou a stanou se vůči nim odolnými. To vše ukáže až čas.
Dlouhý vývoj v opicích
Jedním z důvodů, proč je tak obtížné nad HIV zvítězit, je dlouhá historie jeho vzniku. Měl totiž dost času na to, aby vyrostl v silného protivníka. Nejprve se vyvíjel v šimpanzích v Africe, jimž však škodí mnohem méně než lidem. Na člověka se infekce přenesla pravděpodobně prostřednictvím konzumace opičího masa, dnešní rozbory starých krevních vzorků ukazují, že k přenosu došlo někdy na přelomu 19. a 20. století. Onemocnění, které infekce způsobuje, však bylo popsáno až v roce 1981 v USA a virus sám byl rozpoznán o dva roky později.
Právě dlouhým pobytem v opičím hostiteli získal virus vlastnosti, které mu teď pomáhají přežít a nepodlehnout útoku imunitního systému.
Basketbalista Magic Johnson byl na hřišti velkým bojovníkem, se stejným nasazením nyní bojuje s nemocí AIDS.
"Většina virů obranu před imunitním systémem nepotřebuje, protože se rychle šíří," vysvětluje David Baltimore, profesor biologie na Kalifornském technologickém institutu a nositel Nobelovy ceny za medicínu. Během jediného týdne jsou už viry rozšířeny z původního zdroje v jiných hostitelích a postupují dál, takže nevadí, když je v předchozím hostiteli imunitní systém nakonec pobije.
U HIV je tomu jinak. "Ten zůstává v těle napadeného dlouho, a to díky tomu, že se vyvinul do podoby, kterou organismus nedokáže sám zničit," dodává Baltimore.
Naopak sám vir HIV napadá a ochromuje imunitní systém, což může vést k vypuknutí AIDS. Nemoc je poruchou imunitního systému, kvůli níž se pacient neubrání jiným chorobám.
Vakcína stále chybí
Lékařské poučky říkají, že jediný způsob, jak zastavit šíření nakažlivé choroby, je očkování. Vakcíny se podávají zdravému člověku a mobilizují jeho imunitní systém, který se "naučí" s danou infekcí bojovat. Když se pak do očkovaného těla dostane nebezpečný mikroorganismus, je už připraveno ho zničit.
Přes mnoho pokusů se však vědcům vyvinout vakcínu, která by obrnila lidi proti viru HIV, zatím nepodařilo.
Nejúčinnější proto zůstává prevence, tedy vyvarovat se náhodných pohlavních styků bez použití kondomu a nepoužívat cizí injekční stříkačku.
I tohle připomíná, hlavně mladým lidem, v rámci osvětových kampaní snad nejznámější HIV pozitivní člověk na Zemi, bývalý basketbalista Magic Johnson. Ačkoli navenek působí zdravě, určitě nechce vyvolat zdání, že mít v těle HIV není žádný problém.
Mercury, Asimov i JohnsonVývoj postoje společnosti k nákaze a k nemoci AIDS je dobře vidět na případech tří známých osobností, které AIDS onemocněly. Freddie Mercury, legendární zpěvák skupiny Queen, zemřel na AIDS v roce 1991. Nemoc veřejně přiznal pouhý den před smrtí, do té doby tvrdil, že virus HIV nemá, přestože mu byl vzhledem k jeho dlouhodobé nemoci přisuzován. Geniální spisovatel sci-fi a futurolog Isaac Asimov zemřel v roce 1992 na selhání srdce a ledvin. Teprve deset let po jeho smrti jeho manželka přiznala, že selhání orgánů bylo důsledkem nemoci AIDS. Spisovatel se nakazil v roce 1983 z krevní transfúze při operaci srdce (v té době se ještě krev od dárců netestovala). Rodina prvotní příčinu smrti tajila proto, aby se jí nedotkly předsudky vůči AIDS. Zato špičkový basketbalista Earvin "Magic" Johnson v roce 1991, kdy mu bylo dvaatřicet let, prozradil, že se virem HIV nakazil. Zřejmě k tomu došlo při sexuálním styku s některou z jeho obdivovatelek. Přesto ještě odehrál desítky zápasů pod košem a nyní se angažuje v boji proti šíření AIDS. Nebezpečný virus mu pod kontrolou pomáhají držet léky, které musí každodenně brát. |
