Příliš sedíme – a nezdravě jíme. Trestem je nadváha a obezita. Data to potvrzují.
„Obří společenské selhání, „ charakterizuje trend a vyhlídky Emmanuela Gakidou z Washingtonské univerzity, která výzkum vedla. Mluví o bezprecedentní globální epidemii, hluboké tragédii.
Je to vědecké, střízlivé hodnocení, čísla, která popisuje, jsou totiž výhružná. Shrneme je, vyložíme zdánlivý rozpor, proč se alarmující trend očekává především v regionech, které se ekonomicky vzmáhají. A s odkazem na nedávnou studii Světové zdravotnické organizace se podíváme na dětskou nadváhu a obezitu v Česku a amsterdamskou inspiraci, jak situaci zlepšit.
Bezprecedentní nárůst a jeho centra
Alarmující globální data jsou už ta, jimiž výzkum časopisu The Lancet popisuje současnost a dosavadní vývoj. Na světě žije s nadváhou nebo obezitou 2,11 miliardy lidí starších pětadvaceti let, ve věkové skupině od pěti do čtyřiadvaceti let to je 493 milionů. V roce 1990, před pětatřiceti lety, to bylo 731 milionů dospělých a 198 milionů dětí a mladistvých.
Pokud se trend nezastaví, ovládne nadváha a obezita planetu. Bude ovlivňovat zdravotní stav víc než poloviny dospělých, 3,8 miliardy lidí, a asi třetiny dětí a mladistvých, v číselném vyjádření to je 746 milionů. Přirozeně s sebou přinese obří zdravotní, ekonomické a sociální dopady.
Když se přitom studie dívala na zeměpisné rozložení epidemie, odhalila mapa oblasti, které svítily výhružněji než jiné. Nejvíc je obezitou a nadváhou postihnutý region severní Afriky a Středního východu – a platit to bude i v roce 2050. Nejvíc se v letech 1990 až 2021 obezita a nadváha šířily v jihovýchodní Asii, východní Asii a Oceánii. A trend zachová i následujících pětadvacet let, do skupiny však přiskočí ještě jižní Asie, země jako Nepál, Bangladéš.
Je to paradox: země, které opouštějí podmínky chudoby, vlastně kráčejí do potíží s obezitou a nadváhou. Takový přesun má vysvětlení, líčí epidemioložka a odbornice na veřejné zdraví Eliška Selinger. Nedostatečná výživa a obezita si mohou docela dobře rozumět.
