Elektrošoky na násilníky. Stimulace mozku může snížit skony k agresivitě

aktualizováno 
Je to zjištění, které rozhodně povede k vášnivým polemikám. Podle vědců lze totiž stimulací mozku snížit pohnutky k násilí a zlepšit morální vědomí lidí. Pachatele násilných činů, včetně sexuálních, by tak mohla léčit rychlá elektrická intervence.

Násilí sídlí v mozku a elektrickým proudem ho z něj dokážeme vyhnat, naznačují vědci. | foto: Profimedia.cz

Vědci z pensylvánské a singapurské univerzity měli přitom cestu ke svému poznatku poměrně snadnou. Již dávno totiž jejich předchůdci odhalili spojení mezi poškozením prefrontálního kortexu a asociálním chováním. Psycholožka Olivia Choy, která se na výzkumu podílela, se pak se svým týmem rozhodla prověřit, zda je onen vztah příčinný. A zda by šlo stimulací dané zóny sklony k násilí snížit, líčí server The Guardian.

Vzali si k ruce jednaosmdesát zdravých dospělých Američanů a část z nich podrobili jen nepatrně invazivní stimulaci, po dvacet minut jim vysílali do dané mozkové oblasti slabounký elektrický proud. Druhá, placebo skupina inkasovala pouze o hodně slabší dávku po pouhých třicet sekund.

Lobotomie, smutná etapa lékařských dějin

Účastníkům poté předložili dva hypotetické scénáře. V prvním si vyšel muž na večeři se svou přítelkyní, když si však odskočil na toaletu, našel u ní svého známého, zrovna když si jí říkal o telefonní číslo. Po hádce mu rozbil hlavu lahví od piva. Druhá scénář zachycoval první rande, dvojice sledovala u ženy doma film a líbala se. Když se však doteky stávaly důvěrnější, žena řekla muži, aby přestal. Navzdory jejím protestům ji však znásilnil.

Vraťme do hry i biologické faktory

Autoři studie, kterou vydal magazín Journal of Neuroscience, pak dobrovolníky z obou skupin vyzvali, aby na stupnici od nuly do deseti ohodnotili, jaké jsou šance, že by jednali jako protagonista uvedených epizod. Nula znamenala, že by se tak rozhodně nezachovali, desítka, že by jejich reakce byla stoprocentně tatáž.

Výsledky do velké míry kopírovaly rozdělení mezi těmi, kdo prošli elektrostimulací, a těmi, kteří ne. U účastníků, jejich mozek elektrický proud zpracoval, bylo riziko, že by se uvedeného násilného jednání dopustili, o 47 procent v prvním scénáři a 70 procent ve druhém nižší než v případě placebo skupiny. A to je významný rozdíl.

Výzkumníci přiznávají, že je předčasné dělat závěry a že je potřeba vícero studií, trvají však na tom, že jejich zjištění jsou slibná. A pokud by se potvrdila, mohla by se v budoucnu nabízet elektrostimulace odsouzeným násilníkům spolu s konvenčními terapiemi.

Nepopírají přitom společenské kořeny násilí a asociálního chování. „Když lidé přemýšlejí nad zločinností, mají na mysli špatné sousedské vztahy, bídu, chudobu, diskriminaci, a to vše platí. Máme však za to, že ke zločinnosti přispívají i biologické faktory, které byly v minulosti vážně opomíjeny,“ cituje dalšího z autorského týmu Adriana Raineho The Guardian.

Pro server CNN to Raine zopakoval: „Při pátrání po příčinách zločinnosti jsme se zaměřovali na sociální příčinnost. To je důležité, ale výzkum mozkových zobrazení a genetiky ukazuje, že polovina rozptylu je při násilí zapsána v biologických faktorech.“

Není to lobotomie, hájí se vědci

Stejně tak horlivě zdůrazňuje, že použitá metoda elektrostimulace představuje jen minimální riziko. „Není to frontální lobotomie. Ve skutečnosti to je pravý opak, vycházíme z toho, že frontální část mozku potřebuje lepší propojení se zbytkem mozku,“ tvrdí.

Autoři studie nemají za to, že jejich metoda je kouzelným proutkem, který společnosti v mžiku zbaví násilí. Věří však, že by mohla pomoci. „Schopnost manipulovat tak komplexní a zásadní aspekty poznávací aktivity a jednání externě, mimo tělo, má ohromné společenské, etické a možná též právní implikace,“ dodává další z autorů Roy Hamilton: „Nakonec může tajemství toho, jak mít méně násilí v srdci, spočívat ve správně stimulované mysli.“

Pochyby a velké otazníky

Ne všichni jsou však pokusem přesvědčeni. Psychiatrička a psychoanalytička Prudence Gourguechonová například namítá, že s aplikací elektrostimulace by musel dotyčný zločinec souhlasit. „A problém je, že velmi, velmi agresivní lidé mají pocit, že na násilí mají prostě právo,“ uvedla s tím, že první problém by byl přesvědčit je, že jejich násilí je problém, že s násilím mají potíž.

Psycholožka Caroline Di Bernardi Luftová navíc dodává, že elektrostimulace je nejistým pomocníkem, může totiž působit oběma směry. „Váš mozek trochu postrčí. A pokud zvyšuje to, co už je v procesu, můžete věci ve skutečnosti zhoršit,“ vysvětluje. Předejít by se tomu dalo například tak, že by se aplikovala, zatímco by lidé vykonávali úkoly, které slouží k podpoře jejich morálního vědomí.

Oba odborníci, kteří dali zaznít kritičtějším hlasům, se navíc shodují v tom, že skutečně průkazný by byl pokus, jehož by se účastnili opravdoví násilníci.

Média přitom dodávají, že experiment měl ještě jeden zádrhel. Zatímco část se scénáři vykázala jasné rozdíly mezi oběma skupinami respondentů, jejich reálné chování se nelišilo. Výzkumníci jim totiž rozdali panenky ala vúdú, do nichž měli kanalizovat své negativní emoce během pokusu zapichováním špendlíků.

Na konci experimentu byly panenky obou skupin rozpíchané naprosto shodně. 

Autoři:

Nejčtenější

Zbožňuji jídlo, mohla bych jíst celý den, říká MOgirl Libuška

Na svém životě bych nic neměnila, říká MOgirl Libuška.

Svědomitá, sarkastická, romantická, impulzivní a silná osobnost. Právě tak se vidí MOgirl Libuška. A též se doznává k...

Žena nahoře a 13 minut. Vědci zkoumali cestu k ženskému orgasmu

Orgasmus je vděčným tématem věděckých zkoumání.

Dámám rozdali stopky a instrukce, kdy je zapnout a kdy zastavit. Cílem bylo zjistit, za jak dlouho se u nich po...

Dlouhodobý lidský fyzický výkon má hranice. Vědci je nalezli

Anton Krupicka patří mezi nejlepší světové ultra-běžce. Prolomil by limit,...

Limity jsou jen v hlavě, říká se v extrémních sportech, které testují hranice lidského výkonu. Není to celá pravda. O...

VIDEO: Cvičit mezi dvanáctkami je dřina, říká elitní česká kulturistka

Lenka Ferenčuková se probojovala až na profesionální soutěž Olympia.

Sport jí je řeholí, do posilovny míří po svých policejních službách. Odhodlání a dřina se však vyplácí. V roce 2016...

Váleční hrobaři jako hrdinové bitvy o Normandii, o nichž se nemluvilo

Identifikace obětí byla jedním z úkolů příslušníků Graves Registration Service....

Těla padlých k válce patří. Pro armády však představují problém, vojenský, morální, technický, logistický. Při...

Další z rubriky

VIDEO: Dubajská policie chce létat na dronech. Sebevražda, říká expert

Jsme na technologické špici, právě to říká dubajská metropole koupí létající...

Je to jako realizace kyberpunkové fantazie. Dubajská policie koupila svůj první řiditelný dron, aby jí pomáhal...

Sexuální orientace je proměnlivá, formuje se do třiceti let, tvrdí studie

Než se sexualita zformuje, dá si načas, tvrdí studie.

Rozhodnuto může být až kolem třicátého roku věku. Jakkoli si myslíme, že se jako teenageři rozhlédneme žádostivě kolem...

Útěky z vězení: šibal se vydával za inspekci, mafián vsadil na bazuku

Vlevo ztělesnění krutosti a hrubé síly, vpravo příklad šibalství, drzosti,...

Ta operace byla vojensky naplánovaná, střílelo se z bazuky i samopalů. Útěk francouzského trestance byl příkladem...

Najdete na iDNES.cz