Přirozená, vnitřní mužnost agresi nepotřebuje, tvrdí studie.

Přirozená, vnitřní mužnost agresi nepotřebuje, tvrdí studie. | foto: Getty Images

Buď chlap. Vynucená maskulinita vede k agresi, říká studie

  • 77
Maskulinita vede k násilným postojům. Jenže ne každá. Ta přirozená mívá nadhled, laskavost, pokoru. Ta, která je vynucená okolím, tlakem společenských stereotypů, ovšem k agresi inklinuje. Zjistil to aktuální výzkum.

A nebyl přitom docela běžný. Jeho autoři se dokonce i po něm setkávali s výhrůžkami. Adresovali jim je ti účastníci výzkumu, kteří se dověděli, že je jejich maskulinita nízká, a neustáli to.

„Mužská agresivita, terorismus, násilí proti ženám, politická agrese, všechna tato jednání lze vysvětlit křehkou maskulinitou. Lepší porozumění tomuto fenoménu je v zájmu každého,“ zdůrazňuje na serveru své Dukeovy univerzity jeden z autorů studie Adam Stanaland.

Výsledky a reakce

Spolu se svým týmem si přizval necelou dvoustovku vysokoškoláků a vysokoškolaček a náhodný vzorek skoro čtyř stovek mužů ve věku od osmnácti do šestapadesáti let. Nejprve zkoumal jejich genderové postoje, i skrze stereotypní „mužská“ témata jako sport, opravy v domácnosti nebo práce kolem auta.

Potom vědci účastníky i účastnice počastovali verdiktem: sdělili jim, že skóre jejich odpovědí bylo buď nad, nebo pod průměrem pro jejich gender. A vědci jim ony verdikty přisoudili docela svévolně, náhodně. Nezajímaly je totiž výsledky, ale to, jak budou lidé na soud, že jejich mužskost nebo ženskost je pod nebo nad průměrem, reagovat.

V magazínu Personality and Social Psychology Bulletin poté autoři rozvádějí, že mužům, jimž přisoudili z hlediska genderu podprůměrné výsledky, rovnou řekli, že jsou méně mužní než průměr.

Poté se vědci pokusili zjistit, co ony výsledky a hodnocení udělaly se stavem mysli respondentů a respondentek. Test spočíval v tom, že jim předložili shluky písmen, z nichž měli doplněním dělat slova. A pozorovali, zda se uchýlí k výrazům se spíše neutrálním významem, nebo pozitivním či negativním. Zda například z písmen „ki“ vytvoří „kill“ („zabít, zabij“), nebo třebas mnohem láskyplnější „kiss“ („polibek, líbat“).

A kromě toho se snažili zjistit, jak pevná je ženskost, mužnost zpovídaných, z čeho vyrůstá, na jakých základech stojí. A odhalili, že to u mužů hrálo velkou roli.

Nejistá maskulinita vede k násilí

S muži, jejichž maskulinita byla přirozená, vycházela zevnitř, informace o tom, že testy prošli s nižším skórem než průměrným, nic neudělala. Nerozhodila je, nevedla k hromadění agresivních slov. Hodnocení akceptovali v klidu.

Docela jiné reakce však měli pánové, jejichž pocit maskulinity spočíval na hodnoceních ze strany ostatních, závisel na posouzení okolí. Ti, kteří v rozhovorech vyjevili, že se chovají „jako chlapi“ s ohledem na společnost, že onomu závazku, povinnosti chtějí dostát, aby uspěli, měli respekt, šanci u žen, k agresi sklouzávali, uvádí server NewsWise.

A důležitým faktorem byl věk. „Agresivní reakce byly nejsilnější mezi nejmladšími muži, ve věku mezi osmnácti do devětadvaceti let. Méně výrazné byly mezi muži od třiceti do sedmatřiceti let a nejuměřenější reakce přicházely od pánů starších osmatřiceti,“ popisuje server news-medical.net.

„Je zřejmé, že mladší muži jsou ke zpochybnění, ohrožení své maskulinity nejcitlivější. Ve svých letech se snaží najít nebo dosvědčit své místo ve společnosti, jejich mužnost je křehčí. Na mnoha místech to znamená, že mladíci neustále čelí útokům na svou mužnost. Musejí ji dokazovat každý den svého života,“ zdůrazňuje Stanaland, jak všudypřítomné bývají okovy genderového stereotypu.

A doplňuje, že ženy, které se pokusu účastnily, obdobné známky agresivity nevykazovaly. A to ani v případě, že se dočkaly verdiktu, že je jejich skóre údajně pod průměrem. Naopak u některých mladých mužů prý nezůstalo pouze u vytváření specifických slov. Zloba některých mužů překapala i do reality, do výhrůžek autorům studie, a to dokonce i po jejím konci.