Nápad na výzkum se zrodil na velmi případném místě, v posilovně. Sapna Cheryanová, psycholožka z washingtonské univerzity, tam po cvičení listovala pánským fitness časopisem, jehož redakce v něm popisovala zajímavý experiment. Novináři oslovovali na ulici náhodně muže a vyptávali se jich, kolik uzvednou na bench press. Byl to ale chyták, poté je odvedli do tělocvičny, kde pánové museli prokázat, že danou váhu opravdu uzvednou. Většina to nedokázala.
Cheryanovou tehdy napadla otázka, co odhalená lež či přehánění a pokořující neúspěch musel udělat s psychikou mužů.
Na to magazín odpověď samozřejmě nedával, rozhodla se to proto vyzkoumat s týmem spolupracovníků sama.
Slabí, ale s velmi chlapáckými řečmi
Jako respondenty použila studenty z Stanfordské univerzity a vlastně je přitom podvedla. Namluvila jim, že jejím tématem je vliv úsilí na rozhodovací procesy. O nic takového samozřejmě nešlo.
V prvním pokusu rozdala mladým mužům posilovací zařízení, které měli mačkat nejdřív jednou, poté druhou rukou. Výsledky se zanášely na graf, který obsahoval dvě křivky, jednu pro muže, druhou pro ženy. Vědci s nimi přitom naložili zcela svévolně. Jedné skupině, kterou označili za kontrolní, přisoudili výsledky v průměru mužské křivky. Výkony druhé skupiny však označili na ženské křivce, a jejich protagonistům tedy sdělili, že jsou slabí.
Poté vědci všem rozdali dotazníky, které se jich ptaly na výšku, počet předchozích vztahů, rozličné osobnostní znaky, jejich zájem o produkty, které nesly buď mužské, nebo ženské znaky. Anketa zahrnovala i podružné otázky, které měly jen odvést pozornost.
Odpovědi přinesly překvapení. Muži, jimž vědci přisoudili slabé, ženské výkony, v odpovědích tvrdili, že mají za sebou větší počet sexuálních zkušeností, charakterizovali se silně maskulinními rysy a dokonce nadsazovali svou tělesnou výšku. Velmi chytré, na co nestačí fyzická síla, doženeme dotazníkem.
„Výška je něco, co byste považovali za dané, fixní. Jenže přinejmenším pro muže samotné je to něco, co vypovídá o mužnosti,“ komentovala dětinské vymýšlení si respondentů Cheryanová. Dodala, že mužnost je pro pány tak důležitá, že si kvůli ní neváhají vymýšlet o faktech vlastního života.
Divadlo není pro chlapy, chci něco kutilského
Tím však pokus, jehož shrnutí vyšlo v magazínu Social Psychology, neskončil, v jeho druhé části vědci respondentům předložili test, který měl údajně měřit úroveň jejich maskulinity. I tady vědci rozčlenili studenty naprosto svévolně. Prozradili jim však, že medián výsledků činí dvaasedmdesát bodů ze sta. A jejich odpovědi ocenili v rozmezí šestadvaceti a třiasedmdesáti bodů.
Potom účastníky vyzvali, aby si za svou pomoc vybrali některé z nabízených cen. Volby respondentů potvrdily výsledky předchozího pokusu, muži, jenž vědci počastovali nízkou úrovní maskulinity, ostentativně ignorovali ceny, které nesly cejch ženskosti, a hrdě se hlásili o ty, které byly spojené s chlapáctvím. Vstupenky do divadla a vouchery na nákup oblečení nechávali bez povšimnutí, svou mužnost vyspravovali zájmem o nákupy v obchodech se stavitelskými a řemeslnickými potřebami.
„Výzkum ukázal, že muži jsou pod velmi mocnými normativními předpisy, které jim nařizují, jací mají být. A že se skutečně velmi snaží opravit svůj obraz, pokud je jejich maskulinita ohrožena,“ komentoval výsledky pokusů Benoît Monin, profesor psychologie z Stanfordské univerzity, který se na studii podílel.
Nepřátelství k ženám i mužům: hlavně dokázat, že jsem chlap
Zjištění přitom není žádnou novinkou. Například osm let stará studie prokázala, že na tom, nakolik je mužům přiznána mužnost, závisí jejich postoje ke gayům. Ti, jimž pokus přisoudil ženské rysy, dávali následně najevo negativnější vztah ke gayům, aby si nezadali. Studie z roku 2009 poté naznačila, že pánové, jejichž maskulinita byla při pokusu ohrožena, vykazovali, opět zřejmě jako kompenzaci, agresivnější jednání.
Může za to porno a hry?Slavný americký psycholog Philip Zimbardo viní z krize maskulinity pornografii a počítačové hry. Situace je podle něj tak zlá, že muži potřebují pozitivní diskriminaci. |
Server Science Daily dodává další studie, které tvrdí, že zpochybnění mužnosti vede k negativnímu jednání. Nezaměstnaní muži, které trápí, že selhali ve své roli živitele rodiny, si mužnost vynahrazují podněcováním násilí vůči ženám. Muži, kteří mají menší platy než jejich manželky, zase častěji odmítají rovnou dělbu domácích prací. A účastníci jiného průzkumu, jimž výsledky přisoudily nižší míru maskulinity, zase dávali najevo nepřátelštější postoje nejen k ženám, ale též k ostatním mužům než jejich kolegové s chlapštějšími výsledky.
Muži tak zažívají tentýž diktát rigidních společenských stereotypů, jimž čelí ženy. Ty naopak podle vykonstruovaného společenského zadání musejí dostát vlastnostem, jako je empatie, zvýšená emocionalita, pečovatelství. Výsledkem je genderová dělba práce, která jim přisuzuje práce, jako je učitelská profese či práce v nemocnicích.
