Tým berlínského Ústavu Maxe Plancka si obstaral 64 odvážných a zdravých dobrovolníků ve věku od 21 do 45 let a vyptával se jich na vztah k sexuálně explicitním materiálům. Poté porovnával odpovědi se snímky jejich mozků a jejich reakcemi na obrázky se sexuálním obsahem.
Prokázali přitom, že čím více respondenti konzumovali pornografii, tím menší měli mozky, konkrétně tedy oblast šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku, nazývanou striatum. Kritici pornografie však budou muset vítězoslavný potlesk odložit. Jak totiž zdůrazňuje sama Simone Kühnová, která experiment vedla, studie odhalila pouze souvislost, ne příčinný vztah.
Interpretovat tedy její závěry tak, že konzumace pornografie zmenšuje mozek, by bylo nemístné. Souvislost se dokonce dá vysvětlit i obráceně, tedy tak, že někteří lidé se na pornografii vrhají právě kvůli struktuře svého mozku. Jak se věci mají konkrétně, na základě této studie říci nemůžeme, přiznala Kühnová.
Její kolega Gregory Tau z Kolumbijské univerzity, který studii komentoval pro agenturu Reuters, souhlasí. "Je možné, že existují jednotlivci s jistým typem mozku, který je činí snadno náchylnější k tomuto druhu chování," uvedl, ale dodal: "Možný je i opak, že právě nadměrné užívání porna se opakuje tak dlouho, až způsobí změny v mozku. Nebo to může být obojí." Jim Pfause z Concordia University poté poukazuje na to, že "menší mozek může znamenat, že potřebujete více stimulace".
Studie přitom skutečně zjistila, že konzumenti pornografie reagují na sexuální stimuly s menší intenzitou. I to však může být obráceně, jak namítají kritici porna. Ti tvrdí, že užívání pornografie snižuje citlivost na sexuální podněty, takže ty musejí být stále extrémnější a perverznější, čímž se dotyčný ocitá v začarovaném kruhu.
Server thedailybeast.com ke studii poznamenává, že samotný úbytek šedé hmoty nemusí být důvodem obav. "Zmenšování šedé hmoty nemusí mít obecně řečeno na nic dopady," prohlásila Nicole Prauseová z Kalifornské univerzity v Los Angeles s tím, že vše může souviset ještě s dalšími faktory, jako jsou například deprese či konzumace alkoholu, o něž se německý pokus příliš nezajímal.
Berlínská studie, která vyšla v prestižním odborném časopise JAMA Psychiatry, však již několik hodin po publikaci stihla zasáhnout jako vichřice do problematiky pornografie. Posílila přitom kritiky explicitně sexuálních materiálů i zastánce teorie, že konzumace pornografie je závislostí. Například ředitelka organizace Morality in Media Dawn Hawkinsová uvedla, že lidé, kteří jsou obětí konzumace porna, by měli být léčeni jako jiní závislí.
