„Dlouhodobým cílem naší studie je pomoci lidem stát se superdlouhověkými, pokud chtějí,“ shrnuje vedoucí studie Bradford Dickerson. A superdlouhověkostí myslí dosažení vysokého věku, ovšem se zachováním bystré hlavy.
Není to přitom jen tak, jak upozorňuje magazín Big Think. S našimi mozky se začíná něco dít již ve dvaceti až třiceti letech, po čtyřicítce se pak každou dekádu jejich hmotnost snižuje o pět procent. Okolo šedesáti nebo sedmdesáti let se začínají zmenšovat mozkové oblasti zodpovědné za paměť.
Přesto to neznamená, že by mozky lidí vysokého věku musely kolabovat. Když autoři aktuální studie porovnávali výkony mozků jednačtyřiceti lidí mezi osmnácti a pětatřiceti lety věku se čtyřiceti jejich kolegy a kolegyněmi ve skupině od šedesáti do osmdesáti let, zjistili, že pokles mozkové činnosti nemusí být nevyhnutelný. Sedmnáct respondentů a respondentek ze skupiny pokročilejšího věku totiž vykázalo lepší výsledky než mladší dobrovolníci.
Cvičte. Fyzická aktivita vám zachová funkčnější mozek pro stáří Větší síla, méně kil, lepší spánek, zdravější srdce. Výčet pozitivních účinků cvičení je dlouhý a ví se o nich léta. Teď se však o jednu položku rozšířil. O významnou položku. Vědci zjistili, že cvičení prospívá fungování mozku. |
Výzkumníky přirozeně zajímalo, proč to tak je a co prozradí niternější pohled do mozků jejich subjektů. Skenovali je proto pomocí magnetické rezonance. Zaměřili se především na dvě sítě. Na klidovou, která zahrnuje mozkové oblasti, jenž se spouští, když neřešíme žádný úkol, ale souvisí s momenty, kdy přemýšlíme o sobě, o ostatních, budoucnosti a souvisí i s paměťovými aspekty. A na salientní síť, která poté sdružuje mozkové regiony, které se vtahují k určitým emocionálním a smyslovým stimulům. Ukázalo se, že obě sítě a jejich činnost uměly mozky sedmnácti superdůchodců koordinovat lépe než jejich vrstevníci.
Výzkum, který jeho autoři shrnuli v magazínu Cerebral Cortex, je přitom již druhou fází projektu, jehož cílem je najít klíč k tajemství, díky němuž mají někteří lidé po osmdesáti i devadesáti letech života stejně funkční nebo dokonce funkčnější mozky než většina mladých lidí.
V první fázi výzkum ukázal, že mozky některých starých lidí jsou větší, pokud jde o oblasti, které jsou významné pro procesy související s pamětí, včetně učení, ukládání a vybavování si informací, jak připomíná server Medical Express. Pokračování zkoumání pak muselo zohlednit, že jednotlivé oblasti mozku nejsou izolovanými ostrovy, „komunikují“ spolu, aby umožnily komplexní chování.
„Komunikace mezi mozkovými regiony je během normálního stárnutí narušována,“ vysvětluje Alexandra Touroutoglou, která se s Dickersonem na výzkumu podílela. „Výjimeční staří lidé nemají jen mladistvou mozkovou strukturu, ale též mladistvá mozková propojení.“
Právě to druhá fáze výzkumu doložila. „Ony sítě mají své odlivy a přílivy, nebo oscilují podle toho, zda odpočíváte, či se věnujete nějakým úkolům. Naší prognózou bylo, že mozkové vlny budou u typických starých lidí méně synchronizovány, sítě tedy budou méně efektivní. Výjimeční staří lidé podle nás měli mít sítě tak efektivní jako mladí dospělí. A to se potvrdilo,“ uvedl její kolega Dickerson.
Práce týmu tím však nekončí, třetím krokem bude analyzovat data získaná magnetickou rezonancí při tom, když se mozek věnuje paměťovým nebo jiným kognitivním úkonům. Autoři projektu doufají, že dohromady jejich studie poskytnou základy pro stanovení biomarkerů zdárného stárnutí. Jedním z cílů vědců je zjistit, zda výkonnější mozky šťastnějších starých lidí vděčí za svou kondici tomu, že byly vždy lepší, nebo tomu, že jsou z jistého důvodu odolnější procesu stárnutí.
Cvičit, dobře jíst a dobře žít: jak snadné
Server Big Think přiznává, že předchozí výzkumy doložily, že na to, jak „elegantně“ mozek stárne, mají jistý vliv genetické dispozice. Zdůrazňuje však, že existují cesty, jak mozku pomoci. Dickerson souhlasí a dodává, že umět nabídnout, co mozku pomáhá, je jedním z motivací jeho vědecké práce. „Pravděpodobně to však nebude pilulka,“ objasňuje. „Spíše to budou doporučení ohledně životního stylu, jídelníčku a cvičení.“
Předběžná doporučení však existují již dnes. Kognitivní zdraví zlepšuje podle Dickersonových slov v pokročilém věku pravidelné cvičení. Pomáhá i dostatek omega 3 mastných kyselin, které jsou v rybím tuku, polyfenolů, ty najdeme ve tmavé čokoládě, vitamínu D, ten mají vaječné žloutky a sluneční světlo, stejně jako vitamin B v mase, luštěninách a vajíčkách. Udržení si výkonného mozku pomáhá podle vědců i zdravý společenský život.
