Její autoři z University of Guelph si jsou svými zjištěními velmi jistí. „Shledali jsme, že lidé žijící v otevřených, nemonogamních vztazích zažívají tutéž úroveň spokojenosti, psychologické pohody a sexuálního uspokojení jako ti v monogamních vztazích,“ uvedla pro server ScienceDaily.com Jessica Woodová, odbornice na aplikovanou sociální psychologii, která studii vedla.
Dodala přitom, že vztahy tvořené vícero partnery jsou častější, než si lidé myslí. A to navzdory tomu, že jsou odsuzovány jako „špatné vztahy špatných lidí“. Ve Spojených státech tvoří podle jejích odhadů tři až sedm procent všech partnerských svazků.
A Woodová naznačuje i příčiny. „Z hlediska sociální historie jsme v momentu, kdy od svých partnerů očekáváme velmi hodně. Chceme mít sexuální naplnění a uspokojení, ale rovněž citovou a finanční podporu. Snaha uspokojit všechny tyto potřeby může přivézt vztah pod tlak. A jsme svědky toho, že někteří lidé mu čelí vyhledáváním odsouhlaseně, přiznaně nemonogamních vztahů,“ líčí autorka studie, která vyšla v magazínu Journal of Social and Personal Relationships.
Pokud jde o kvalitu a spokojenost, otevřené vztahy přitom podle jejího výzkumu za monogamními nezaostávají. Woodová proto zdůrazňuje, že hladinu vztahové spokojenosti neurčuje struktura svazku. Vědkyně poukazuje mnohem spíš na motivaci, která ve vztahu stojí za sexem.
„Spokojenější vztah měli v obou verzích vztahů lidé, kteří si dopřávali sex proto, aby si byli s partnerem blíž a naplnili své sexuální potřeby, než ti, kteří sex podstupovali z méně niterných důvodů, jako například pro vyhnutí se konfliktu,“ popisuje.
„Náš výzkum ukazuje, že struktura vztahu není indikátorem toho, jak spokojení nebo šťastní v našem primárním vztahu jsme,“ zdůrazňuje.
Práce Woodsové přitom přichází jen několik měsíců po studii Michiganské univerzity, odsoudila většinu vědeckých prací, které vyšly o monogamii, jako tendenční. Podle její autorky Terri Conleyové je totiž imperativ monogamie zapsán tak hluboko v našem společenském podvědomí, že ji i vědci od začátku nahlížejí jako jedinou možnou formu vztahu.
