Práce vydaná v magazínu International Journal of Psychophysiology napomohla osvětlení mechanismu, kterým meditace napomáhá. Vyšla však z pochybovačného, provokativního startu. Akceptovala, že již předchozí studie prokázaly, že meditace skutečně dovede měnit mozkové vlny alfa a theta.
Troufale si však položila jednoduchou, ale silnou otázku: Nemění meditace mindfulness mozkové vlny prostě pouze skrze relaxaci? Pokud by to tak bylo, pokud by ony vyzdvihované změny v mozku byly pouhým následkem uvolnění, pak by se vlastně mindfulness chlubila něčím, co by nebylo nijak exkluzivní. Ke změně mozkových vln by stačilo dopřát si vydechnutí, relax. Položit se do vany, dát si čaj v křesle. Vypnout.
Práce autorského týmu z australské univerzity ve Wollongongu se snažila vyřešit právě tuto otázku: Jsou změny mozkých vln, které meditace mindfulness prokazatelně způsobuje, pouze následkem příjemného uvolnění? Nebo ony změny v aktivitě mozkových vln opravdu představují svébytný, výjimečný duševní stav, který se vyznačuje aktivním zapojením a zvýšenou pozorností?
„Přínosy meditace mindfulness pro duševní zdraví a spokojenost jsou dobře zdokumentovány. Jenže mechanismus, který se za oněmi následky skrývá, prozkoumaný není,“ shrnul motivy výzkumu Alexander T. Duda z autorského týmu studie.